NLP Olomouc

Měsíc: Květen 2025

  • Prožít to. Celé. Vědomě.

    V životě se nám nevyhnou situace, které jsou nepříjemné. Ztráty, zklamání, obtížné emoce, bolest, nejistota… Věci, před kterými bychom nejradši utekli. A mnohdy to i děláme. Někdy vědomě, někdy úplně automaticky.

    Zabavíme se. Přepneme. Snažíme se to ignorovat. Odložíme to „na jindy“. Jenže tím, že před něčím zavřeme oči, to nezmizí. Jen to čeká, až si toho znovu všimneme. Nebo až si to najde cestu jinudy.

    Vědomé prožívání jako forma síly

    Vědomě prožít to, co přichází, i když je to těžké, vyžaduje určitou míru odvahy. A je to jeden z nejsilnějších způsobů, jak být opravdu v kontaktu sami se sebou.

    Když se rozhodneme neutíkat, ale zůstat a „projít tím“, přestává nad námi situace nebo emoce mít moc. Začínáme ji chápat. Získáváme si od ní odstup. Učíme se unést sami sebe, takové, jací právě v tom okamžiku jsme. Ne až budeme „v pohodě“, ale právě teď.

    To, co opravdu vědomě prožijeme, nás posiluje. Tím, že jsme to zvládli. A právě proto, že to bylo nepříjemné.

    Co se stane, když to obejdeme?

    Když si nedovolíme něco prožít, neznamená to, že to zmizí. Jen se to usadí někam pod povrch. A časem to tam může začít ovlivňovat naše reakce, vztahy, rozhodování. Nevědomě se začneme vyhýbat podobným situacím. Anebo nás maličkosti začnou vychylovat víc, než odpovídá tomu, co se děje. To, co jsme si nedovolili cítit vědomě, si často vynutí pozornost později, jiným způsobem.

    Jak na to – vědomě a laskavě

    To, že si něco dovolíme opravdu prožít, neznamená, že v tom musíme zůstat uvěznění. Nejde o to přehrabovat se v bolesti, ale být u ní. Dát jí prostor. Všimnout si, co říká. Co se v nás hýbe. A až to bude možné, jít dál. O kousek vědomější, citlivější, odolnější.

    Tohle vnitřní zastavení nemusí být dlouhé. Ale může být hluboké.

    Co může pomoct, když chceme něco prožít vědomě?

    Zde je několik konkrétních, jemných kroků, které můžete udělat:

    🌀 1. Zastavte se a dýchejte

    Neutíkejte hned do „řešení“. Na chvíli se zastavte. Vnímejte, co se děje v těle. Kde tu emoci cítíte? Má tvar? Teplotu? Pohyb? Dech vám pomůže zůstat v těle a nebýt zahlceni myslí.

    👉 Tip:

    Řekněte si v duchu: „Dovolím si cítit, co je tu se mnou. Teď jsem tady.“

    📓 2. Popište, co cítíte, slovy nebo písmem

    Zkuste si říct nebo napsat: „Cítím se… protože…“ Bez hodnocení, bez cenzury. Pojmenování a verbalizování pocitu vám pomůže ho zvědomit a tím i lépe unést.

    👉 Tip:

    Použijte třeba škálu slov: nejdřív „je mi těžko“, pak „jsem zahlcený/á“, pak „cítím tlak v hrudi“… a sledujte, jak se to proměňuje.

    👂 3. Zeptejte se: Co mi to říká? Co právě teď potřebuji?

    Každá emoce přináší informaci. Možná potřebujete prostor, péči, změnu postoje… nebo prostě „jen být chvíli v klidu“.

    👉 Tip:

    Ptejte se s laskavostí, ne s výčitkou. Jako byste naslouchali blízkému příteli.

    🌿 4. Buďte u sebe laskavě, jako u někoho, na kom vám záleží

    Představte si, že váš vnitřní prožitek držíte v dlaních. Nechcete ho rozebírat. Jen ho podržet. Být tu s ním.

    👉 Tip:

    Může pomoct i jednoduché gesto – třeba si položit ruku na srdce. Uklidňuje a připomíná, že v tom nejste sami.

    ⏳ 5. Dejte tomu čas – ale ne neomezený

    Vědomé prožívání je jiná kvalita než uvíznutí. Sledujte, kdy se přirozeně objeví prostor se pohnout dál. A když ne, nechte si pomoci. Rozhovorem, pohybem, terapeutickou technikou, třeba i NLP.

    🧘 Mini cvičení: Pět minut pro sebe (když něco potřebujete prožít)

    Toto jednoduché cvičení vám může pomoct zastavit se a být chvíli v kontaktu se svým vnitřním světem. Jemně, vědomě a bez přetížení.

    Najděte si klidné místo. Sedněte si pohodlně. Zavřete oči, nebo nechte pohled spočinout na jednom místě.

    1. Dýchejte. Pomalu, nenuceně. Sledujte, jak vzduch vstupuje a vystupuje. Není třeba nic měnit.
    2. Zeptejte se: Co právě teď cítím? Co se ve mně odehrává? Neposuzujte, jen pozorujte. Jako byste byli hostem ve vlastním nitru.
    3. Najděte svůj pocit v těle. Kde to cítím nejvíc? Má to tvar, barvu, zvuk, pohyb?
    4. Dovolte mu být. Řekněte si (v duchu nebo nahlas): „Můžu to tady nechat být. Nemusím to měnit. Jen s tím chvilku pobýt.“
    5. Zeptejte se: Co právě teď potřebuji? A co bych si mohl/a dopřát, třeba jen malý krok směrem k sobě?

    Když cítíte, že už je čas, otevřete oči. Možná se nic nezměnilo. A přesto jste teď možná o něco blíž sobě.

    🌀 Vědomý život jako praxe

    V NLP kurzu (ať už jde o dlouhodobý kurz jako Practitioner, nebo kratší workshopy jako sebeřízení či motivace) pracujete právě s tímto principem: že porozumění sobě, emocím, hodnotám a vnitřním procesům nás posiluje. ((aktuální nabídku všech kurzů najdete tady))

    V NLP tomu říkáme uvědomění. A učíme, jak ho rozvíjet. Ne jen rozumově, ale i prakticky. Skrze jazyk, otázky, práci s tělem, metaprogramy nebo kotvení.

    Pokud vás tedy téma vědomého prožívání oslovuje a chcete se naučit, jak v sobě vytvářet vnitřní stabilitu i v náročných chvílích, pak:

    👉 můžete začít právě na některém z workshopů, kde se tomu věnujeme prakticky

    👉 nebo se přidat do kurzu NLP Practitioner – kde vás čeká hlubší cesta k sobě, k druhým a k životu, který žijete vědomě

    👉 nebo se přihlásit na bezplatnou ukázku, kde zjistíte více o NLP a dlouhodobých programech: https://nlp-centrum-olomouc.cz/?page_id=10923&lang=cs

    —

    Každá technika začíná ochotou zastavit se. A každý posun začíná tím, že si dovolíme být tam, kde právě jsme.

    A ještě něco důležitého:

    To, co opravdu cítíme, se může změnit. To, co popíráme, to zůstává.

    Vědomým prožitím si dáváme dar – být opravdoví, celiství a svobodnější.

    Ať se vám daří!

    🤍

  • Vize

    Slovo vize může na první pohled znít až vznešeně. Možná si pod ním představíme velké cíle, strategické plány nebo silné prohlášení vůdců a lídrů. Ale v NLP i v osobním rozvoji se na vizi díváme jinak: jako na vnitřní obraz budoucnosti, která má pro nás smysl.

    Vize není jen to, čeho chceme dosáhnout. Je to především to, kým se chceme stát. Je to pocit, směr, způsob života, který nás láká, i když možná zatím přesně nevíme, jak k němu dojít.

    Nemusí být dokonalá. Nemusí být úplná. Nemusí být ani veřejně sdílená. Stačí, když je naše. Když nám dává smysl a energii vydat se kupředu, krok za krokem.

    Každý člověk má v sobě přirozenou schopnost tvořit si vnitřní mapy budoucnosti. Právě tyto mapy, naše vize, určují, kam směřujeme svou pozornost, jak jsme motivovaní a jaké kroky děláme. A protože naše mysl nerozlišuje mezi tím, co si jen silně představujeme, a tím, co skutečně zažíváme, má práce s vizí obrovský vliv na to, jak se v životě rozhodujeme, co si dovolíme a jestli vytrváme.

    Naše mysl, především naše podvědomí, reaguje velmi silně na konkrétní smyslové představy. Pokud je naše vize mlhavá, těžko se jí přibližujeme. Ale když je jasná, živá a emočně nabitá, stává se magnetem pro naše chování, rozhodování a motivaci.

    Jak s vizí pracujeme v NLP?

    V NLP pro práci s vizí využíváme několik jednoduchých, ale silných nástrojů. Tady jsou tři, které můžete začít používat hned:

    1. Zkonkretizujte svou vizi pomocí smyslů

    Zeptejte se sami sebe:

    • Co konkrétně uvidím, až bude moje vize realitou?
    • Co uslyším? Co si budu říkat?
    • Jaké pocity v sobě budu mít? Co budu prožívat?

    Když zapojíme své smysly, vize přestává být snem a začíná být zkušeností. A na zkušenosti naše mysl reaguje. Chce je opakovat, hledá k nim cestu.

    2. Ujasněte si hodnoty, které jsou s vizí spojené

    Každá vize v sobě nese nějaké hlubší hodnoty. Svobodu, jistotu, radost, bezpečí… Když víte, proč vás vaše vize přitahuje, snáz najdete motivaci, když se cesta začne klikatit.

    V NLP umíme pracovat s hierarchií hodnot a tím, jak hodnoty ovlivňují naše rozhodování. Když se vize spojí s hodnotami, vznikne silný vnitřní tah.

    3. Udělejte z vize kotvu v přítomnosti

    Vize není jen o budoucnosti. Je to i způsob, jak ovlivnit svou přítomnost. V NLP se učíme, jak si vytvořit tzv. kotvu, tedy navodit konkrétní vnitřní stav, který vám připomene vaši vizi, kdykoliv to budete potřebovat.

    Například si můžete představit svou vizi v určitém obraze, gestu nebo pohybu, a kdykoliv se vám bude chtít vzdát se, můžete se k ní vědomě vrátit. Malé, ale silné gesto, které vám znovu připomene, kam směřujete.

    A co když žádnou vizi nemám?

    To je naprosto v pořádku. Někdy vize přichází jako náhlý obraz, jindy roste pomalu jako semínko, které potřebuje čas. Nečekejme na „správný okamžik“. Pracujme s tím, co je teď a učme se vizi postupně tvarovat.

    Můžete začít otázkou: Kdybych si dovolil/a snít, co bych chtěl/a žít?

    Vize není luxus. Je to základní orientační bod pro naši energii, motivaci i každodenní rozhodování.

    V kurzech NLP z ní děláme něco uchopitelného, živého, přístupného. Něco, co může být každodenní součástí našeho života.

    Pokud vás tohle téma zaujalo, můžete si zkusit jednoduché cvičení:

    Zavřete na chvíli oči a představte si, že je za vámi další rok. A vy jsi spokojený/á.

    Co vidíte? Co se změnilo? Jak jste se tam dostal/a?

    To je začátek vaší vize ☺️.

    Ať se vám daří!

    🤍