Vidíte, slyšíte, nebo zůstáváte v pocitech? A máte tendence informace překrucovat, vynechávat, nebo generalizovat? Řeč je o komunikačních filtrech, více informací o nich najdete v článku.
Jak jistě víte, používáme pět základních smyslů:
- Zrak
- Sluch
- Hmat
- Čich
- Chuť
Slouží jako vstupní brány, kterými proudí informace do naší mysli. Vidím, co se děje kolem mě, slyším, co kdo říká, cítím pohyb vzduchu na své kůži. I emoce jdou cítit, spadají tedy pod hmat. (A také cítím, jak kdo/co voní a leccos ochutnávám.)
Ve skutečnosti ale nevidím všechno, co se kolem děje. Vidím to, co se rozhodnu vidět. Nemohu zachytit všechny vizuální prvky v mém okolí. Vybírám si. Vzpomeňte si například na všechna auta, která jste potkali cestou do práce. Jaká barva převažovala? Když byste právě teď zavřeli oči a zkusili vyjmenovat všechny předměty, které jsou s vámi místnosti, jak moc překvapení byste byli tím, co jste neviděli? Co měla vaše kolegyně včera na sobě?
A kolikrát se vám stalo, že jste viděli něco, co se nakonec ukázalo být něčím jiným? Pokroucený kmen u silnice například umí velmi dobře vypadat jako srnec, pokud je šero a my se obáváme zvěře pod koly. Úšklebek někoho v komunikaci může působit arogantně, ale co když je za ním překvapení nebo uznání?
Náš mozek má tendenci vybírat si informace, které vnímá jako podstatné a užitečné. Úplně stejně to funguje i u poslouchání. Když se budete soustředit na nějaký konkrétní projev, pravděpodobně odfiltrujete vedlejší, nepodstatné zvuky. Možná vám kolega mezitím něco sděluje, ale vy ho neslyšíte. Váš mozek se rozhodl přijímat pouze zmíněný projev. Nebo opačně – jste na zajímavé přednášce, ale v místnosti je špatná akustika a proslov řečníka je neustále narušován zvuky chroptícího kávovaru. Zabrání vám to soustředit se na to, co ten člověk říká, v hlavě vám zní chrchlavé zvuky výrobníku kávy a jako bonus cítíte zlost na to, kdože to takto špatně zorganizoval, že nemůžete nerušeně poslouchat. Po chvíli, kdybyste byli pozorní, si uvědomíte, že jediné, čemu nasloucháte, je rušivý zvuk a naštvaný hlas ve vaší hlavě. Za povšimnutí stojí také fakt, do jaké míry jste schopni v tu chvíli vidět, co se děje kolem nebo být spojen se svými pocity. Možná máte tendenci ostatní smysly potlačit.
Kolikrát se vám už stalo, že vám někdo tvrdil, že něco přece říkal, ale vy jste si jisti, že ne? Ona totiž vyřčená informace nerovná se informaci přijaté. Kromě toho, že se nevědomě rozhodujeme o tom, co uslyšíme a co ne, také zcela automaticky přijatým informacím přikládáme nějaký význam. Ten vychází z našich zkušeností a představy o světě. Informace, kterou potom náš mozek zpracovává, může být tedy poměrně odlišná od té, kterou se nám někdo snažil předat.
Umíme tedy informace
- Vynechat
- Překroutit
- Zobecnit
Což je fajn, šetří nám to spoustu energie a dává prostor pro nová témata. Díky schopnosti informace vynechávat získáváme prostor se učit novému. Umění překroucení informací v nás zase rozvíjí kreativitu. A zobecňování nás uchrání před příjmem příliš mnoha informací.
Asi se mnou budete souhlasit, že s těmito filtry je užitečné pracovat vědomě. Tak, aby vynechání, překroucení i zobecnění sloužilo nám a nepřinášelo jen nedorozumění v komunikaci. I to je tématem a obsahem kurzu NLP Practitioner, kde se dlouhodobě a intenzivně učíme s těmito a jinými filtry prakticky pracovat.
Pro efektivnější komunikaci, kvalitnější vztahy a vědomé řízení sebe sama.
🤍
