Co myslíte, existuje (absolutní) pravda?
Realita není nic jiného než naše interpretace toho, co prožíváme.
Pokud tomuto uvěříte a uplatníte to jako životní postoj, nebudete už mít sklon vnucovat někomu svou pravdu. Také již nebudete mít tendenci chtít měnit pravdu druhých lidí. Natož, abyste nechtěli přijmout pravdu někoho jiného.
Zkrátka tím okamžitě vyvoláte pocit respektu a přijetí světonázorů jiných lidí. Tento respektující záměr je důvodem, proč je toto přesvědčení zahrnuto v základních principech NLP.
Víra, že absolutní pravda neexistuje, může být velmi mírumilovný postoj k životu
Prohlášení, že pravda neexistuje, může znít krutě, ve skutečnosti ale s tímto přesvědčením můžete světu přinést respekt a mír.
Mapa není území
Je rozdíl mezi samotným světem a tím, jak ho prožíváme. Způsob, jakým si tvoříme představu o světě, je jen odkazem na realitu. Není to realita sama o sobě.
Filozof Alfred Korzybski shrnul tento princip do přirovnání: „Mapa není území“. Když si vytvoříte mapu města, vidíte ulice jako barevné čáry. Tyto čáry se ale liší od skutečných ulic. Na mapě nebudou zakresleny všechny dlaždice chodníků a bílé znázornění také nebude odpovídat realitě.
I my si tvoříme „mapu světa“, ve které opomínáme, zobecňujeme a zkreslujeme všechny možné druhy věcí. A ta mapa je pro každého jiná. To, jak „reprezentujeme“ svět, je pouze naší vlastní interpretací. Je to náš pohled na realitu, a to je to, podle čeho jednáme a jak o ní přemýšlíme.
Mezi pravdou a realitou je rozdíl.
Je to způsobeno naším jazykem (symboly). Jazyk totiž ve skutečnosti opomíná obrovské množství informací. Slova, která používáme, nejsou totožná s událostí nebo objektem, který představují.
Ve skutečnosti tedy současně běží dvě paralely: realita a symbolika jazyka, která realitu reprezentuje. Symboly a jazyk jsou sekundární.
Když s někým chcete komunikovat, probíhá to nějak takto:
1. Zachycujete jen malou část reality, značně ji deformujete a zobecňujete a zasazujete ji do své vlastní „mapy světa“.
2. Pak – prostřednictvím omezené síly slov – sdělíte byť jen malou část své mapy světa ostatním lidem.
3. A konečně, ostatní si tato slova vyloží zcela jiným způsobem, než jste vy – jako odesílatel sdělení – zamýšleli. Druzí lidé dávají těmto slovům různé významy, protože použijí svá, velmi odlišná, zobecnění, zkreslení a opomenutí. Takže vaše slova – která jsou již opomenutím, zkreslením a zobecněním – jsou příjemcem vašich slov také zkreslena, opomenuta a zobecněna.
Tento proces opomenutí, zkreslení a zobecnění je nevyhnutelný. Je všude kolem nás a je patrný v každém rozhovoru.
Platí také zákon selektivního vnímání: vždy najdete důkazy toho, čemu se rozhodnete věřit. Vyberte si věřit v lásku a objeví se důkaz lásky.
Respektujte model (mapu/reprezentaci) světa druhých
Jakmile sami dospějete k závěru, že neexistuje absolutní pravda, můžete ho použít k rozvoji a ukázat svou hodnotu respektu a úcty.
Některým lidem dává fašismus smysl. Podle jiných je velmi dobrým způsobem řešení vztahů volná láska. A možná to tak podle vás není. Přitom všichni žijeme ve stejném světě a všichni najdeme důvody a důkazy, které naše přesvědčení podpoří.
Váš pohled je vaše realita. To platí pro všechny. Zapomeňte na své předsudky a ponořte se do modelu světa druhých. Váš model světa není nikdy pravdivý, vždy se liší od skutečnosti.
Vezměme si příklad, kdy třeba klient řekne, že má mnoho nesplněných ústních dohod se zhotovitelem, zatímco zhotovitel má pocit, že vše splnil. Pak bychom jim jako prostředník mohli říct následující:
Franto, slyšel jsem, že si dohodu pamatuješ takto, a plně ti věřím. Zároveň plně věřím Petrovi, že si to pamatuje jinak. A je škoda, že se nemůžeme vrátit v čase, abychom slyšeli slovo od slova, co bylo v tom rozhovoru řečeno. Ani já nevím, co bylo řečeno, protože jsem tam taky nebyl. Ale teď chci, abychom společně vymysleli, jak uspokojit vaše přání a potřeby, a zároveň respektovat vaše vzpomínky na tuto událost.
Je obloha modrá, nebo zelená? Meloun je ovoce, nebo zelenina? Svět je krásný, nebo zkažený? Budoucnost nadějná, nebo těžká? Není nutné vždy souhlasit nebo nesouhlasit. Není třeba trvat na svém názoru. V tuto chvíli můžeme vidět situaci každý jinak.
Přistihli jste se, že tyto věci děláte?
Kdyby všichni dodržovali jednoduchou zásadu předchozího odstavce, nedocházelo by k žádnému násilí. Dříve se za to zabíjelo – když lidé vyjadřovali pravdu slovy. Pokud věříte, že pouze váš vlastní model světa je pravda, používáte ho prostřednictvím ega.
To, co říkáte, je pravda. A vtip je v tom, že to, co říká někdo opačného názoru, je také pravda. Není to jediná pravda, je to mnohonásobná pravda.
Každý vidí svět jinak. Žádná skutečná pravda neexistuje, ale každý vidí pravdu skrze své vlastních filtry. Respektujte to a ještě lépe – pokuste se porozumět.
Existují lidé, kteří jsou, často již od útlého věku, přesvědčeni, že historické postavy jako byl Abrahám, Kristus, Mohamed, Buddha nebo Krišna byly seslány Bohem. Když potom mluví s jinou osobou a slyší, že ten druhý je přesvědčen, že tyto postavy byli obyčejní lidé, ne bytosti seslané Bohem, automaticky je napadne: „Hmm… Jak ho mám přesvědčit, že má úplně špatný pohled na svět? Jaké argumenty použiji? Dříve nebo později ho udolám, v případě potřeby tím, že s ním nejprve budu „souhlasit“, abych ho pak mohl vést ke své pravdě. Pak uvidí, že se mýlí a že svět opravdu funguje tak, jak jsem se učil a jak mu věřím.“
Jak úžasné by bylo, kdybychom zastavili tento mentální terorismus? Jak úžasné by bylo, kdybychom přímo přijali světonázor jiných lidí a možná ho dokonce se zájmem zkoumali, abychom se z něj upřímně poučili? Ne proto, abychom jim později řekli vlastní „pravdu“, ale jednoduše proto, že jejich pravdu skutečně přijímáme. Přímo a automaticky.
Nevěřte svým vlastním myšlenkám jako jistotě nebo pravdě, ale zůstaňte otevření
Především, neobhajujte svá vlastní přesvědčení. Neztotožňujte se s nimi, nebuďte si jimi jisti. Pak si je budete moci udržet a zůstanete milující a otevření.
„Před 500 lety byla Země považována za plochou. Před 20, nebo 30 lety, jste byli možná přesvědčení, že vánoční dárky nosí Ježíšek. Co víte dnes? Co považujete za důležité? Představte si, jak směšně to bude vypadat za dalších 20, 30, nebo 500 let.
A tak je to dobře: měli bychom doufat, že naše současné myšlenky a přesvědčení se nám později budou zdát směšné, protože to znamená, že jsme vyrostli a stali se chytřejšími. Mám husí kůži, když vidím, co jsem napsal a vydal před 10 lety. Hrozné! Ale pak vím, že je to skvělé, protože to znamená, že jsem se stal lepším spisovatelem.“
– Mark Manson
Extrémisté a šílenci tohoto světa mají absolutní, skálopevnou jistotu ohledně svých přesvědčení. Jistota týkající se vlastní mysli není zdravá. Právě nejistota ohledně vlastních přesvědčení je přínosná:
● Pokud jste nejistí ohledně svých myšlenek, můžete se učit a rozvíjet
● Je zde prostor pro dialog – můžete se učit od ostatních.
● Chrání vás před fanatismem a extremismem.
Pojďme rozvíjet respekt a úctu. Přijímejme zkušeností druhých lidí.
Ať se nám spolu žije lépe.
Ať se vám daří!
🤍
