Život je jako hudba – skládá se z různých tónů, rytmů a melodií. Každý z nás má svůj vlastní unikátní rytmus žití, který ovlivňuje naše každodenní prožitky a celkový pocit spokojenosti. Jak najít rovnováhu mezi hektickým tempem moderního života a potřebou vnitřního klidu? Pojďme se podívat na několik klíčových aspektů, které nám mohou pomoci najít rovnováhu.
🎶 Rozpoznejte vlastní rytmus
Prvním krokem k nalezení harmonického rytmu žití je uvědomění si, jaký rytmus je pro nás přirozený. Každý člověk má své vlastní tempo, které mu vyhovuje – někteří jsou ranní ptáčata, jiní noční sovy. Někdo je produktivní dopoledne, někdo dosahuje nejlepších výsledků večer. Důležité je poslouchat své tělo a své potřeby. Zkuste si všimnout, kdy máte nejvíce energie a kdy naopak potřebujete odpočinek.
🎶 Stanovte si priority
Současný život přináší množství povinností a úkolů, což může být stresující. Klíčovým prvkem harmonického rytmu je stanovení priorit. Ujasněte si, co je pro vás skutečně důležité a co může počkat. Naučte se říkat „ne“ tomu, co vás vyčerpává a odvádí od toho, co je pro vás podstatné.
🎶 Plánujte kromě úkolů i pravidelné pauzy a odpočinek
I v tom nejhektičtějším dni je důležité najít si čas na pauzu. Krátké přestávky během pracovního dne mohou významně zvýšit vaši produktivitu a celkovou pohodu. Věnujte se aktivitám, které vás uklidňují a regenerují – ať už je to procházka, meditace nebo čtení knihy.
🎶 Pečujte o své fyzické zdraví
Fyzické zdraví je pro harmonický rytmus žití základní. Pravidelný pohyb, vyvážená strava a dostatek spánku jsou klíčové faktory, které ovlivňují naši energii a schopnost zvládat každodenní stres. Snažte se najít fyzickou aktivitu, která vás baví a stane se přirozenou součástí vašeho života.
🎶 Vytvořte si rituály
Rituály nám pomáhají strukturovat den a mít v něm pevné body, na které se můžeme spolehnout. Může to být ranní káva, večerní procházka nebo pravidelné cvičení. Tyto každodenní drobnosti vám mohou přinést pocit stability a klidu.
🎶 Buďte ve spojení s přírodou
Příroda má přirozený rytmus, který může být pro náš vlastní život inspirací. Pobyt v přírodě, ať už je to krátká procházka v parku nebo víkendový výlet, nám může pomoci zpomalit a naladit se na přirozený tok času.
🎶 Myslete na vědomé prožívání
Tohle je moc moc důležitý tip. Jedním z nejdůležitějších aspektů harmonického rytmu žití je vědomé prožívání přítomného okamžiku. Snažte se být plně přítomní v každé činnosti, ať už je to práce, jídlo nebo čas strávený s blízkými. Vědomé prožívání nám pomáhá nalézt radost i v každodenních maličkostech.
Rytmus žití je o hledání rovnováhy mezi vnějším světem a naším vnitřním já. Je to cesta k nalezení harmonie v každodenním životě, která nám umožní cítit se spokojeně a naplněně. Klíčem je naslouchat sobě, pečovat o své fyzické i duševní zdraví a najít čas na věci, které nám přinášejí radost. Jakmile najdeme svůj vlastní rytmus, můžeme si užívat každý den svobodně, naplno a s vděčností.
Odpuštění je něco, co nedáváte druhým, ale sami sobě. Když se nám podaří přestat krmit hněv a zášť, když s pokorou přijmeme, co nelze změnit, s kuráží prožijeme co máme prožít, nasloucháme svým pocitům a přestaneme je potlačovat, a skutečně odpustíme, dáváme tím ten největší dar sami sobě.
Potom můžeme opět svobodně dýchat a s lehkostí přijímat dary, kterých se nám dostalo.
Jak na odpuštění?
Praktické návody pro duševní klid
Jak jsem psala, odpuštění je jedním z nejdůležitějších kroků k dosažení vnitřního míru a duševního zdraví. Může to být těžké, a tak vás podpořím těmito tipy, jak odpustit sobě i ostatním, ať už jste byli zraněni nedávno nebo před mnoha lety.
1. Pochopení odpuštění
Než začnete s procesem odpuštění, je důležité pochopit, co odpuštění znamená. Odpuštění neznamená zapomenout nebo ospravedlnit škodu, která byla způsobena. Znamená to uvolnit negativní pocity a myšlenky, které vás tíží, a dát si šanci na nový začátek.
2. Rozpoznání potřeby odpuštění
Prvním krokem k odpuštění je uvědomění si, že je to potřebné. Přemýšlejte o tom, co vás trápí. Jsou to neshody s blízkými, staré křivdy, nebo něco, co jste sami udělali? Identifikujte konkrétní situace nebo osoby, kterým potřebujete odpustit.
3. Vyjádření emocí
Odpuštění je těžké, pokud potlačujete své emoce. Najděte si čas a prostor, kde můžete bezpečně vyjádřit své pocity. Můžete si psát deník, mluvit s důvěryhodným přítelem nebo terapeutem, nebo využít kreativní metody jako malování či hudbu. Důležité je nechat emoce volně plynout.
Pokud jste udělali chybu, přijměte odpovědnost za své jednání. Přiznání vlastní viny může být těžké, ale je to nezbytný krok k odpuštění sobě i ostatním. Uvědomte si, že chybovat je lidské, a že máte právo na druhou šanci.
5. Praktikování empatie
Snažte se vcítit do pocitů druhé osoby. Empatie vám může pomoci pochopit, proč jednali tak, jak jednali, a ulehčit vám proces odpuštění. To neznamená ospravedlňovat jejich chování, ale spíše hledat cestu k pochopení.
6. Psaní dopisu
Napište dopis osobě, které chcete odpustit, i když ho nikdy neodešlete. V dopisu vyjádřete všechny své pocity a myšlenky. Tento akt vám může pomoci uvolnit nahromaděné emoce a lépe porozumět svým pocitům.
7. Uvolnění negativity
Odpuštění zahrnuje uvolnění negativních myšlenek a pocitů, které vás tíží. Zaměřte se na pozitivní aspekty vašeho života a praktikujte vděčnost. Můžete si vytvořit seznam věcí, za které jste vděční, a pravidelně si ho připomínat.
8. Praktikování všímavosti
Všímavost, je technika, která vám může pomoci soustředit se na přítomný okamžik a uvolnit se od negativních myšlenek. Praktikujte meditaci, dechová cvičení nebo jednoduché vědomé procházky, které vám pomohou uvolnit mysl.
9. Přijetí, že odpuštění je proces
Odpuštění není jednorázový akt, ale proces, který vyžaduje čas a trpělivost. Buďte k sobě shovívaví a netlačte na sebe, pokud to nejde hned. Každý malý krok směrem k odpuštění je úspěch.
10. Odložení ega
Tento bod by měl stát na prvním místě. Dokud totiž neupustíme od potřeby zvítězit, k procesu odpuštění se vůbec nedostaneme.
Odpuštění je klíčovým prvkem osobního růstu a duševní pohody. I když může být náročné, přináší nesmírné uvolnění a klid. Nezapomeňte, že odpuštění je především pro vás – dává vám svobodu a možnost jít dál. Buďte trpěliví a laskaví k sobě i ostatním, a postupně najdete cestu k vnitřnímu míru.
Svoboda. To slovo nám často evokuje něco krásného, například obrazy rozsáhlých pastvin, kde je možné pohybovat se bez jakýchkoliv omezení. Je to jen idylická představa, nebo skutečná realita našich mezilidských vztahů? Může se stát, že právě my sami, nevědomky či záměrně, bereme svobodu těm, které máme nejraději. Možná nevědomě, možná z nějakého vzorce, který jsme si osvojili, často prostě děláme věci, které mají za následek právě omezení svobody našich bližních. Podívejme se tedy na několik způsobů, jak to děláme a jak tomu předejít.
1. Neposloucháme
Jedním z nejzákladnějších způsobů, jak omezujeme svobodu lidí ve svém okolí, je ten, kdy jim ani neposkytneme prostor k tomu, aby mohli být slyšeni. Když neposloucháme jejich názory, přání či potřeby, omezuje to jejich možnost vyjádřit se a rozhodovat o svém vlastním životě.
2. Nátlak skrytý pod pláštěm péče
Často se stává, že ve jménu péče a starostlivosti o druhé překračujeme hranice jejich osobní autonomie. Může to být rodič, který neustále dodává rady a řeší problémy svých dětí místo aby jim nechal prostor pro jejich řešení. Nebo partner, který rozhoduje o životních krocích druhého člověka. Kolega, který raději udělá práci za vás, než by vám dal prostor se ji naučit. I když to může být motivováno dobrými úmysly, výsledkem bývá pocit ztráty svobody a nezávislosti.
3. Předsudky a stereotypy jako okovy
Předpoklady o tom, jak by měli lidé žít své životy, mohou být také formou omezení jejich svobody. Tato omezení mohou být kulturní, genderové nebo socioekonomické povahy. Například očekávání, že muži budou silní a neemocionální, nebo že ženy se budou starat o domácnost a rodinu, mohou bránit jednotlivcům v plném projevu své osobnosti a zájmů.
4. Kontrola a manipulace ve vztazích
Manipulace a kontrola jsou subtilními formami omezování svobody druhých. Může to být emocionální vydírání, kdy jedna strana používá viny a manipulace, aby dosáhla svých cílů, nebo mikromanagement, kdy jedna osoba neustále dohledává a ovlivňuje rozhodnutí druhého. Nebo mu dává pocit, že nemá jinou možnost, než ho poslechnout. Tyto dynamiky často vedou k pocitu bezmoci a ztráty autonomie.
5. Nedostatek komunikace a respektu
Někdy nevědomá nebo neúmyslná porušení svobody druhých vycházejí z nedostatku komunikace a respektu. Ignorování názorů a pocitů druhých, nebo jejich devalvace a kritika, mohou vést k pocitu neuznání a nedostatku svobody.
Našli jste se v některém z těchto bodů?
Co můžeme udělat pro to, abychom nebrali svobodu druhým?
Naslouchat a respektovat: Dejte lidem ve svém okolí prostor k tomu, aby mohli být slyšeni. Naslouchejte aktivně. Poslouchejte jejich názory a respektujte jejich rozhodnutí. Umožněte jim sdělovat své myšlenky, pocity a potřeby, aniž byste je soudili nebo ignorovali.
Nastavit zdravé hranice: Buďte si vědomi svých vlastních hranic a respektujte hranice druhých. Každý potřebuje svůj osobní prostor. Myslete také na to, že není nic špatného na jasném vyjádření svých potřeb.
Empatie a porozumění: Snažte se vidět svět očima druhých a porozumět jejich perspektivám a zkušenostem. Buďte trpěliví a soucitní.
Otevřená komunikace: Budujte ve vztazích otevřenou a důvěrnou komunikaci, kde je prostor pro sdílení myšlenek a pocitů beze strachu z odsouzení.
Podporujte svobodu: Aktivně podporujte svobodu a autonomii lidí ve svém okolí. Dejte jim prostor k tomu, aby mohli být sami sebou a jednat podle svého vlastního uvážení.
Překonání omezení a otevření cest k větší svobodě pro nás samotné i pro ty kolem nás je proces, který vyžaduje úsilí a neustálou pozornost. Ale v dlouhodobém důsledku může vést k hlubšímu a autentičtějšímu spojení s lidmi ve vašem okolí a k většímu pocitu spokojenosti a štěstí.
✍️✍️✍️
Tématům spojených s efektivní komunikací a budováním kvalitních vztahů se podrobně věnuji na všech kurzech NLP.
Zjišťujete někdy, že máte tendence obětovat se pro ostatní? Sami sobě něco odpíráte nebo zkrátka přijmete ztrátu? Například v práci, ve vašem partnerském vztahu nebo pro vaše dítě?
Byli jsme tak mnozí vychovaní. Nevšímat si tolik vlastních potřeb (nebýt sobec), a pomáhat druhým. Být prospěšní. Můžeme potom nabýt dojmu, že se jedná o projev lásky. Ale kašlat na sebe a obětovat se, to opravdu není láska. Vypadá to možná jako láska, ale není. A to proto, že při pravé, úplné, bezpodmínečné lásce nikdy nikdo nebývá znevýhodněn.
Někdy si také myslíme, že pokud se obětujeme a odsuneme své potřeby, vlastně tím druhému něco poskytneme. Ve skutečnosti se ale nejedná o akt dávání. Nejde o dárek. Naopak. Je to spíš směnný obchod, plný skrytých emocionálních účtů, které podvědomě očekáváme, že musí být zaplaceny.
Tento způsob sebeobětování může být nakonec dokonce forma kontroly: způsob, jak ovládat vztahy, vyhýbat se intimitě, zůstat odděleni a lpět na minulosti.
Oběť není dar. Naším darem je láska. Tím, že cíleně prohrajeme, neposkytujeme dar.
Tendence obětovat se poukazuje spíše na strach a vinu
Sebeobětování může být klidně projevem strachu z nekontrolovatelné konečné radosti a štěstí. A nebo také projevem viny. Je to náš způsob, jak se snažíme zaplatit za to, co si myslíme, že si nezasloužíme.
Pokud se rozhodneme si to přiznat a přestat ze sebe slevovat, řešení existuje. Naše oběť nefunguje, tak buďme otevření lepším způsobům. Pokaždé, když se někdo vzdá oběti, všichni získáme o něco víc. Takže jaké možnosti daru nebo projevu lásky tedy vlastně máme?
Dávejme!
Je užitečné si uvědomit, že ne všechny formy darování jsou užitečné.
Prospěšné formy darování:
Inspirace
Bezpodmínečnost
Absence závazku
Ochota
Vášeň
Neužitečné způsoby dávání:
Soutěž
Oběť
Možná se někdy stane, že obchodujete s „bojem“ (soutěží) a obětujete se pro inspiraci. Ocitáte se často v situacích, kdy vidíte, že jste obětováni, a kdy se snažíte (bojujete)? To není otázka smůly, to je věc volby.
Rozdíl mezi obětováním a dáváním: Dávání je prospěšné!
To, že si zde přečtete, že obětovat se je neužitečné, neznamená, že byste už neměli nikomu nic dávat. Nebojte se dát sami sebe. Jsme tu, abychom se zcela odevzdali. Abychom byli prospěšní. To vy jste ten dar. Neseďte na svých darech.
Odevzdejte se, ale neobětujte se.
A nestarejte se o to, abyste dostali něco na oplátku. Dávejte bezpodmínečně. Když dáváte bezpodmínečně, není možné prohrát nebo zůstat v nevýhodě. Zatímco když má váš dárek nějakou konkrétní cenu/hodnotu nebo když dáváte, abyste dostali, vyhrajete, prohrajete nebo budete zklamáni, a bude to „stačit“ na velmi krátkou dobu, než budete chtít víc. Když dáváte bezpodmínečně, není možné prohrát.
Nekraďme!
Tedy – nepřipravujme lidi o jejich vlastní osobní růst. Častým příznakem lidí, kteří se upozaďují a obětují, je, že dělají spoustu věcí pro druhé. Berou na sebe zodpovědnost druhých. To je nevýhodné pro obě strany.
Pokud stále přebíráte odpovědnost za ostatní, připravujete je o příležitost k růstu.
Připomíná mi to jednu starou citaci, kterou nyní bohužel neumím ozdrojovat:
Dítě, které chtělo pomoci chycenému motýlovi vylézt z kukly, upřelo motýlovi možnost, aby mu zesílila křídla. Motýl kvůli tomu nikdy nemohl létat.
Každý musí nést svou vlastní odpovědnost. Za to jak žije, jak se chová, jak se cítí. I děti musí převzít zodpovědnost, stejně jako rodiče.
Možná vám k tomuto tématu bude užitečný ještě článek o tom, jak si sami umíme přitahovat to, co potřebujeme, a někdy nevědomě a nechtěně právě i to, co nám škodí: Zákon přitažlivosti
📣 Nemám čas na negativitu, musím se soustředit na své vlastní cíle a úspěchy.
📣 Život bude vždycky přinášet výzvy, ale já se nenechám odradit.
📣 Nic mi nepřekáží v dosažení mého úspěchu.
📣 Nepotřebuji nikoho, kdo mě táhne dolů. Jsem dost silný na to, abych si vystačil sám.
📣 Nevracím se do minulosti, dívám se vpřed a snažím se o lepší budoucnost.
📣 Jsem příliš zaměstnaná tím, než abych se nechala někým ovlivnit.
📣 Kritika mi padá na ramena, ale já ji nechám sklouznout a jdu dál.
📣 Nemám čas na spory a konfrontace. Mým cílem je posouvat se vpřed, neztrácet čas.
📣 Nikdo mě nemůže srazit, jsem příliš pevný ve své víře v sebe.
Takové věty jsou vám možná povědomé. Možná stejné nebo podobné sami používáte. A je to úplně v pořádku. Dodávají nám kuráž, podporují vytrvalost a víru v sebe. Pomáhají nám jít svou vlastní cestou a ne tou, kterou od nás očekává nebo vyžaduje okolí.
☝️ Pokud jsou pravdivé.
Jenže ony tyhle věty někdy nevyjadřují to, co opravdu cítíme. Snažíme se sami sebe přehodit do módu síly, samostatnosti, a přitom cítíme strach, nejistotu, obavy, bolest, křivdu, …
A tuto bolest ještě zesilujeme tím, že si ji nepřiznáme. Potlačujeme ji, protože se bojíme projevit jí před ostatními. Aby nás neodsoudili, nepřemohli, nevyužili naší slabosti.
Jenomže život není boj. Naopak. Potřebujeme budovat silné a láskyplné vztahy, a ty tímto způsobem nevytvoříme.
Nevnímejte svého komunikačního partnera jako hrozbu nebo protivníka. Není to soupeř. A i kdyby měl být, i kdybyste cítili tlak a manipulaci z jeho strany, nekrmte jeho zbraně.
Věřte, že lidé si nás budou mnohem více vážit, pokud:
🧩 umíme projevit slabost nebo přiznat přešlap
🧩 si dokážeme říct, že nás něco zasahuje, není to pro nás komfortní a příjemné, nebo cítíme, že nám to škodí
🧩 máme odvahu sdílet své pocity
🧩 nebojíme se přiznat, že se na něco necítíme
🧩 zvládneme reagovat asertivně
🧩 přiznáme, že nám docházejí síly
🧩 nestydíme se, že jsme něco nezvládli
🧩 ukážeme svá slabá místa
Pokud bojujeme, bude výsledkem jen boj. Nikdo nevyhrává.
Pokud dokážeme ukázat svou zranitelnost, sdílet svá citlivá místa, v důsledku získáme mnohem víc síly. Té opravdové vnitřní síly.
Jeden z principů NLP říká, že chyba neexistuje. Existuje pouze zpětná vazba.
Jak se vypořádáváte s chybami?
V tomto článku s vámi posdílím několik citátů a mouder o chybách a o tom, jak se z nich poučit. Pokud chceme žít naplněný život, je totiž třeba dělat chyby a učit se jimi. Dělat chyby je lidské, ale vyžaduje to odvahu. Je to obzvláště důležité ve vztazích, vzdělávání i v práci.
Chybovat je lidské. Chybovat je dovoleno!
Můžete dělat chyby. Známé rčení říká, že každý chybuje. Chybování je nezbytnou součástí procesu učení a zlepšování. Mnoho známých osobností a myslitelů vyjadřovalo podobné názory, zdůrazňující, že omyly a selhání jsou cenné zkušenosti, které vedou k úspěchu.
Proč tomu tak je? Proč tvrdím, že je v pořádku dělat chyby a k čemu je to vlastně dobré?
Učíme se z chyb
Život nám dává pomocí našich chyb důležité lekce. Pokud uděláte chybu, zeptejte se sami sebe, co se z ní máte naučit. Přijímejte tyto lekce s pokorou a vděčností. Díky tomu porostete mnohem rychleji.
Všechno, co se snažíte udělat správně, se vyplatí nejdříve udělat špatně. (americký autor a řečník G. K. Chesterton)
Pokud vás něco rozčílí, buďte za to rádi. Jaké vám to přináší ponaučení, co z vás chce tato situace dostat? Přijměte nevyhnutelný proces růstu a zmoudřete.
Když prohraješ, nezapomeň na tu lekci. (Dalajlama)
Každé „selhání“ je tedy důležité. Každý takový výsledek je důležitá zkušenost, na kterou můžete navázat, a tak vám poskytne cenné informace pro příště. To je definice učení.
Klopýtnutí by mohlo zabránit pádu. (anglický spisovatel Thomas Fuller)
Jen nedělejme tu stejnou chybu dvakrát. Naštěstí se to téměř nemůže stát – naše podvědomí je totiž fantastický student a většinou nám opakování chyby nedovolí.
Při učení existují dva typy lidí: Typ 1 nejprve studuje psací stroj, typ 2 okamžitě začne klepat do kláves. Typ 1 se raději nejdříve naučí gramatiku cizího jazyka, zatímco typ 2 se učí jazyk na ulici a mezitím v případě potřeby dokonce komunikuje rukama a nohama. Typ 2 se často učí rychleji než typ 1, a to proto, že se nebojí dělat chyby.
Jeden z principů NLP říká: Neexistuje správné nebo špatné řešení. Existují pouze efektivní a méně efektivní (funkční) způsoby, jak dosáhnout konkrétního cíle nebo záměru. Vždy podvědomě hledáme tu nejlepší cestu. Není tedy důvod lpět na pocitu viny, pokud se z toho ponaučíte. Když jste byli ještě velmi mladí a udělali jste nějakou chybu, neuměli jste to udělat lépe. Teď už byste to uměli. Ve srovnání se současností jste byli mladí, nezkušení a neznalí.
Abyste mohli růst, musíte dělat chyby
S každou chybou děláte velký krok kupředu. Známé přísloví říká: Chybami se člověk učí.
Pokud už něco umíte, není třeba chybovat. Ale pokud to ještě neumíte, je nutné dělat chyby, abyste se to naučili. (americký spisovatel a trenér NLP John Grinder)
Dělat chyby je dobré pro váš mozek, protože mozek se umí velmi dobře učit právě z chyb. Chyby jsou také nezbytné pro získání hlubokých vztahů a pro vyniknutí na pracovišti a při vzdělávání.
Někdy se ze svých chyb naučíš víc než ze svých mistrovských prací. (americký malíř Bob Ross)
Někdy je nutné si projít věcmi, ne kolem nich. Jde o to, co se od nich naučíte. Stručně řečeno: díky chybám se stanete v životě úspěšnými, a to i – nebo zejména – pokud k tomu dojde například ve vaší nové práci.
Musíte dělat chyby. Paradoxně – uděláte méně chyb, pokud uděláte hodně chyb. (rakousko-britský filozof vědy Karl Popper)
Při silovém tréninku prý vytváříme mikrotrhliny ve svalech: to je katabolické. Proč to děláme? Abychom se mohli stát anabolickými. Katabolismus je proces snižování, anabolismus naopak zvyšování. Je třeba nejprve bourat, aby bylo možné stavět. A to není jen o tom, jak fungují naše svaly, toto pravidlo platí pro všechno v životě.
Každá rána je lůno. (britský viceadmirál královského námořnictva 18. století Robert Bligh)
Na tomto principu je založena také zásada neduality (o té se rozepíšu někdy příště). Když nespadnete, nevíte, jaké to je vstát.
Pokud vás všechno může něco naučit, kdy tedy nejste studentem? (americký spisovatel Louis L’Amour)
Dělání chyb je synonymem učení
Princip jin a jang nás učí, že dělat chyby je synonymem učení. Pokud rozšíříme princip demolice (katabolický) a konstrukce (anabolický), dosáhneme neduality: dolů = nahoru. Selhání = úspěch.
Pamatujte, že růst na začátku vždy působí jako kolaps. Prolamujte stropy! (americká spisovatelka a umělkyně Clarisse Pinkole Estés)
To platí všude v životě: jin-jang, den-noc, podzim-jaro. Dobrým příkladem je i Cesta hrdiny – příběh každého disneyovského filmu. Život není lineární proces.
Jste v kokonu a derete se z něj ven. Pokud se necítíte nepříjemně, neučíte se nic nového. Zničit, vybudovat. (americký autor a odborník na osobní rozvoj Brendon Burchard)
Pokud je někdo v určitých dovednostech lepší než vy, pravděpodobně selhal častěji než vy. Pokud je někdo méně dobrý než vy, pravděpodobně nemusel projít tolika bolestivými zkušenostmi jako vy.
Úspěšně jste selhali! (americký spisovatel a řečník Zig Ziglar)
Dělat chyby je způsob, jak se děti učí
Tuto zásadu bychom se mohli od dětí naučit, abychom se nestyděli za své chyby. Vstát a zkusit to znovu. Většina dospělých je tak vyděšená, opatrná a lpí na bezpečí, že se bojí a proto selhává. Většina dospělých se k této strategii upnula.
Pokud se bojíte neúspěchu, už jste selhali, aniž byste něco udělali. (Henry Ford, zakladatel Ford Motor Company)
Udělejte co nejvíce chyb co nejdříve ve svém životě a užívejte si. Pokud neděláte chyby, tak výzvy, na kterých pracujete, nejsou dostatečně náročné. A to je velká chyba. Je důležité jednat a učit se.
Každá chyba vás přibližuje k cíli. (americký spisovatel Ralph Waldo Emerson)
Poskytněte zpětnou vazbu k „selhání“ na úrovni chování
Je třeba oddělit naše chování od naší identity. Proto poskytujte zpětnou vazbu na úrovni chování a ne na úrovni identity.
Selhání je událost, ne osoba. (americký spisovatel a řečník Zig Ziglar)
Tento citát britské spisovatelky Catherine Airdové tedy není úplně optimální, jakkoliv to myslela dobře. Není optimální, protože zpětnou vazbu dává právě na úrovni identity:
Pokud nemůžete jít dobrým příkladem, alespoň jste silným varováním.
Pokud tento citát upravíme tak, aby zpětná vazba byla na úrovni chování místo na úrovni identity, zní takto:
Pokud nemůžete jít dobrým příkladem, alespoň vaše chování slouží jako silné varování.
Jděte vstříc chybám!
Prostě to zkuste podělat! A pak si možná všimnete, že se vám to ani nepodaří (to podělat), ale zato jste to udělali. Buďte zklamaní, pokud jste v daném týdnu nezklamali. Pogratulujte si, pokud jste selhali.
Jděte vstříc chybě! Dokud to neuděláte špatně, nebudete to dělat správně! (Thomas J. Watson, zakladatel IBM)
Když něco uděláte a uděláte to špatně, uděláte to fantasticky, protože se můžete zlepšit. Když něco neděláte, není co zlepšovat.
Už jsem to zkoušel. Nikdy se to nepodařilo. To je jedno. Zkuste to znovu. Znovu selžete. Selžete lépe. (irský spisovatel Samuel Becket)
Neexistuje něco jako úspěch nebo neúspěch. Existuje jen učení. (princip NLP)
Zkušenost je jméno, které dáváme našim chybám. (dramatik a prozaik Oscar Wilde)
Selhání je nemožné. (Susan B. Anthonyová, obhájkyně volebního práva žen v 19. století)
Chcete, abych vám dal recept na úspěch? Je to docela jednoduché. Zdvojnásobte počet chyb. (Thomas J. Watson, generální ředitel IBM)
Poučení se ze svých chyb je vynikající způsob, jak zpracovat emoce, jako je pocit viny
Jednou z mnoha silných stránek tohoto principu NLP je, že vám pomůže zpracovat pocit viny. Můžete být vděční za chyby, které uděláte, takže se za ně nemusíte cítit provinile. V NLP tento jev používáme pomocí terapie časovou osou ke zpracování starých emocí.
Chyby jsou nejlepší učitelé. (americký spisovatel a novinář Robert Kiyosaki)
Mnoho věcí způsobuje bolest, která ovšem přináší radost, když si uvědomíte jejich výhody. (Baltasar Gracián, španělský spisovatel ze 17. století)
Máte problém dělat chyby? Dělat chyby vyžaduje odvahu.
Chybovat je nutnost. A chce to odvahu. Abyste mohli stát uprostřed arény, je třeba překročit nějaký práh.
To nejlepší, co můžete udělat, je udělat správnou věc. Druhá nejlepší věc, kterou můžete udělat, je ta špatná. To nejhorší, co můžete udělat, je nedělat nic. (Theodore Roosevelt, americký prezident)
Pokud to chcete žít naživo, navštivte některý z mých kurzů😉
Spravovat souhlas s cookies
Používáme cookies k optimalizaci našich webových stránek a našich služeb.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
