O způsobu, jakým přemýšlíme, komunikujeme a vytváříme své zkušenosti.
A také o tom, co rozhoduje o kvalitě vzdělávání v oblasti neurolingvistického programování.
Každý z nás si v průběhu života vytváří vlastní způsob, jak rozumět světu. Učíme se rozpoznávat situace, přisuzovat jim význam, vyhodnocovat chování druhých lidí a reagovat na to, co se kolem nás děje. Postupně si osvojujeme myšlenkové a emoční vzorce, komunikační strategie i způsoby rozhodování.
Mnohé z nich nám dobře slouží. Jiné mohou časem ztratit svou užitečnost. Přesto je opakujeme, protože jsou známé, dostupné a často probíhají zcela automaticky.
Právě porozumění těmto procesům patří k základním oblastem, kterými se zabývá neurolingvistické programování – NLP.
Co je vlastně NLP?
Neurolingvistické programování vzniklo v 70. letech 20. století ve Spojených státech. Jeho zakladatelé Richard Bandler a John Grinder se zajímali o to, jakým způsobem dosahují někteří lidé mimořádných výsledků v komunikaci a terapeutické práci. Studovali mimo jiné přístup Virginie Satirové, Fritze Perlse a Miltona Ericksona.
Jejich cílem bylo popsat pozorovatelné vzorce úspěšného jednání tak, aby se je mohli učit a využívat i další lidé.
Z tohoto přístupu se postupně vyvinul soubor modelů a technik zaměřených na komunikaci, učení, práci se subjektivní zkušeností a změnu zažitých vzorců.
Samotný název odkazuje ke třem oblastem:
Neuro – ke způsobům, jakými prostřednictvím smyslů vnímáme a zpracováváme zkušenosti.
Lingvistické – k jazyku, kterým své zkušenosti popisujeme, strukturujeme a sdílíme. Patří sem také vnitřní řeč a významy, které slovům přisuzujeme.
Programování – k naučeným vzorcům myšlení, prožívání a chování, které se mohou opakovat s určitou pravidelností.
Tyto pojmy představují historický rámec NLP. Neznamenají, že by NLP bylo samo o sobě neurovědní disciplínou nebo že by jeho modely odborně popisovaly fungování mozku.
Za zvlášť cennou považuji jednu z myšlenek, na kterých NLP staví: Naše zkušenost se světem je vždy do určité míry subjektivní.
Každý člověk vnímá realitu prostřednictvím vlastních zkušeností, hodnot, přesvědčení, očekávání a pozornosti. Z téhož rozhovoru si tak dva lidé mohou odnést odlišný význam. A oba mohou být přesvědčeni, že situaci pochopili správně.
Porozumění těmto rozdílům otevírá zajímavé možnosti v komunikaci, vedení lidí i osobním rozvoji.
Co nám NLP umožňuje zkoumat?
Jednou z nejzajímavějších oblastí NLP je práce se strukturou subjektivní zkušenosti.
Představme si člověka, který se pravidelně dostává do napětí při jednání s autoritou. Rozumově ví, že mu nic zásadního nehrozí. Přesto se v určitém okamžiku objeví známý pocit nejistoty, změní se jeho hlas, myšlenky se začnou ubírat určitým směrem a on reaguje způsobem, který později sám hodnotí jako neuspokojivý.
Takovou zkušenost můžeme zkoumat z několika úhlů.
Jak člověk situaci interpretuje? Čemu věnuje pozornost? Jaké vnitřní obrazy nebo slova jeho prožitek doprovázejí? Jaká přesvědčení vstupují do jeho rozhodování? Jakou roli hrají jeho hodnoty a předchozí zkušenosti?
NLP nabízí modely a postupy, pomocí kterých lze tyto otázky systematicky prozkoumávat.
Patří mezi ně například metamodel jazyka, práce s přesvědčeními, metaprogramy, reframing, modelování strategií nebo techniky zaměřené na změnu subjektivního prožívání.
Jednotlivé modely mají různou míru empirického ověření. Je proto užitečné chápat je jako pracovní rámce a nástroje, jejichž přínos je potřeba posuzovat podle konkrétního použití. Pro NLP jako celek ani pro řadu jeho specifických technik nemáme dostatečně přesvědčivé vědecké důkazy, které by opravňovaly k obecným tvrzením o jejich účinnosti (rozumějte: není dost výzkumů).
Důležitá je přitom schopnost člověka pozorovat vlastní procesy, rozumět jim a postupně rozšiřovat repertoár svých reakcí.
Právě v tom vidím hodnotu kvalitního rozvojového vzdělávání: člověk získává více možností, jak vědomě zacházet se svým myšlením, emocemi a jednáním.
Proč na kvalitě výcviku tolik záleží?
NLP se zpravidla vyučuje prostřednictvím praktických cvičení. Účastníci pracují s vlastními zkušenostmi, zkoušejí různé komunikační postupy a učí se pozorovat procesy, které jim dříve mohly unikat.
Takový způsob učení klade značné nároky na lektora i na prostředí, ve kterém výuka probíhá.
Znalost jednotlivých technik představuje pouze jednu část odborné kompetence. Důležitá je také schopnost rozpoznat, kdy je určitý postup vhodný, jak jej přizpůsobit konkrétnímu člověku a kde jsou jeho hranice.
V práci s lidmi totiž vstupujeme do prostoru jejich osobních zkušeností, vztahů, přesvědčení a někdy i velmi citlivých témat.
Proto považuji za důležité, aby výcvik vedl k porozumění principům, na kterých jednotlivé postupy stojí, a současně rozvíjel citlivost, odpovědnost a schopnost samostatného úsudku.
Jak tedy poznat, že má výcvik skutečnou kvalitu?
1. Kvalitní výcvik má promyšlenou strukturu a dostatek času
Učení komplexních dovedností vyžaduje opakování, zpětnou vazbu a příležitosti k jejich využívání v různých situacích.
To platí pro komunikaci, práci s emocemi, vedení rozhovoru i schopnost vědomě měnit zažité reakce.
Dobře sestavený výcvik proto propojuje teoretické porozumění, demonstrace, vlastní zkušenost, praktický nácvik a následnou reflexi.
Velkou roli hraje také čas mezi jednotlivými setkáními.
Účastníci v něm mohou nové poznatky pozorovat ve svém každodenním životě. Zjišťují, co jim funguje, kde narážejí na obtíže a jaké otázky se objevují při skutečném používání naučených postupů.
Z tohoto důvodu dávám ve své výuce přednost dlouhodobému formátu. Výcvik NLP Practitioner v mém centru probíhá devět měsíců, v devíti dvoudenních modulech.
Takové rozložení vytváří prostor pro postupné prohlubování dovedností a jejich začleňování do běžného života.
Samotná délka ovšem kvalitu nezaručuje. Podstatné je, jak je čas využit a jak na sebe jednotlivé části výuky navazují.
2. Lektor rozumí souvislostem a zná hranice své odbornosti
Kvalitu výcviku významně ovlivňuje osobnost a odborná připravenost lektora.
Zajímat by nás mělo jeho vzdělání, zkušenosti s praktickým využíváním NLP, způsob dalšího profesního rozvoje i schopnost vysvětlit principy jednotlivých postupů.
Za důležitou považuji také intelektuální poctivost.
NLP vzniklo především jako praktický modelovací přístup. Některé jeho předpoklady a techniky byly předmětem vědeckého výzkumu, jehož výsledky jsou smíšené a v řadě oblastí neposkytují dostatečnou oporu pro silná tvrzení o účinnosti.
Odborně odpovědný lektor by měl umět rozlišovat mezi tím, co je součástí tradičních modelů NLP, co vychází z jeho vlastní praxe a co podporují vědecké poznatky.
Měl by také rozumět hranicím rozvojové práce a respektovat situace, které vyžadují psychologickou, psychoterapeutickou nebo zdravotnickou péči.
Odbornost se projevuje i způsobem, jakým lektor reaguje na otázky, pochybnosti a rozdílné zkušenosti účastníků.
Schopnost vysvětlit, proč určitý postup používáme, považuji za stejně důležitou jako schopnost jej předvést.
3. Znalost techniky a skutečná kompetence jsou dvě různé úrovně
Tuto oblast považuji za jednu z nejdůležitějších.
Naučit se postup určité techniky může být poměrně snadné. Zapamatovat si jednotlivé kroky, správně formulovat otázky, dodržet posloupnost a dojít k předpokládanému závěru.
Skutečná kompetence se však rozvíjí teprve tehdy, kdy člověk začne vnímat širší souvislosti.
Co se právě odehrává v člověku, se kterým pracuji? Jaký význam má jeho zkušenost v kontextu jeho života? Co skutečně potřebuje? Jaké důsledky by mohla mít změna, ke které směřujeme? A je vůbec vhodné v tuto chvíli nějakou změnu iniciovat?
Zkušený průvodce dokáže vnímat nejen obsah sdělení, ale také jeho kontext, tempo, emoční odezvu a připravenost daného člověka pokračovat.
Dokáže rozpoznat okamžik, kdy je užitečné položit další otázku, nabídnout nový úhel pohledu nebo využít konkrétní postup. Stejně tak by měl umět rozpoznat situaci, ve které je vhodnější ponechat prostor pro vlastní uvědomění, práci přerušit nebo doporučit jiný druh odborné podpory.
Schopnost určitou techniku použít ještě neznamená, že je její použití v dané chvíli vhodné.
Toto rozlišování vyžaduje zkušenost, sebereflexi, citlivost a respekt k autonomii druhého člověka.
Přesně proto by měl kvalitní výcvik rozvíjet vedle praktických dovedností také schopnost uvažovat o jejich smyslu, vhodnosti a důsledcích.
4. Výuka vytváří prostor pro vlastní zkušenost
NLP je založené na praktickém učení. Proto je důležité, aby účastníci dostávali příležitost jednotlivé postupy skutečně vyzkoušet, porozumět jejich struktuře a získat zpětnou vazbu.
Při nácviku komunikace například postupně zjišťují, jak velký vliv může mít formulace otázky, způsob naslouchání nebo schopnost rozpoznat předpoklady skryté ve sdělení.
Při práci s hodnotami mohou objevovat souvislosti mezi svými rozhodnutími, motivací a vnitřními konflikty.
A při zkoumání vlastních reakcí se učí rozpoznávat okamžiky, ve kterých mají možnost zvolit jiný postup.
Takové učení vyžaduje aktivní účast a také prostředí, ve kterém se člověk může ptát, experimentovat a reflektovat vlastní zkušenost. Ve kterém se cítí bezpečně.
Proto pracuji s malými skupinami, maximálně s devíti účastníky.
Umožňuje mi to věnovat pozornost jednotlivcům, sledovat jejich pokrok a přizpůsobovat tempo i způsob vysvětlování konkrétní skupině.
Věřím, že kvalita pozornosti věnované účastníkům má na výslednou podobu výcviku významný vliv.
5. Součástí výcviku je etika a respekt k autonomii člověka
Práce s komunikací a subjektivní zkušeností s sebou nese také zodpovědnost.
Když se učíme lépe rozpoznávat způsoby myšlení druhých lidí, porozumět jejich motivaci nebo formulovat účinnější sdělení, získáváme dovednosti, které mohou ovlivňovat mezilidské vztahy i vnitřní stav druhých.
Proto považuji za zásadní, aby kvalitní výcvik rozvíjel také etický rozměr jejich používání.
Respekt k hranicím druhého člověka, informovaný souhlas, citlivé zacházení s osobními informacemi a schopnost přijmout odlišný názor by měly být přirozenou součástí výuky.
Stejně důležitá je autonomie samotného účastníka. Každý přichází s jinou zkušeností, životní situací a představou o tom, co se chce naučit nebo změnit. Kvalitní vzdělávání by mělo tuto individualitu respektovat.
Ve své práci proto kladu velký důraz na bezpečné prostředí, ve kterém mohou lidé otevřeně přemýšlet, zkoumat vlastní zkušenost a rozhodovat se o míře svého zapojení.
6. Výcvik podporuje samostatnost a další rozvoj
Za jeden z důležitých ukazatelů kvalitního vzdělávání považuji to, co si účastník dokáže odnést do svého života.
Postupně by měl být schopen samostatně rozpoznávat souvislosti, klást přesnější otázky, vědoměji komunikovat a přemýšlet o možnostech svého jednání.
K tomu patří i schopnost kriticky posuzovat naučené modely, upravovat je podle situace a uvědomovat si jejich omezení.
Dobrý výcvik tak může vytvořit základ pro dlouhodobé učení, které pokračuje i po jeho ukončení.
Na co se tedy při výběru NLP výcviku zaměřit?
Pokud o studiu NLP uvažujete, doporučuji věnovat pozornost několika otázkám:
- Jakou odbornou a praktickou zkušenost má lektor?
- Jak je výcvik strukturovaný a kolik prostoru nabízí pro skutečný nácvik?
- Jakým způsobem probíhá zpětná vazba?
- Kolik účastníků bude ve skupině?
- Učí se účastníci také posuzovat vhodnost jednotlivých postupů?
- Jak výcvik pracuje s etikou, individuálními hranicemi a odbornými limity?
- Jaké možnosti podpory a dalšího učení jsou k dispozici po absolvování?
- Jak se cítíte při interakci s lektorem?
Odpovědi vám mohou pomoci lépe porozumět nejen nabídce konkrétní školy, ale také tomu, jaký způsob vzdělávání odpovídá vašim potřebám.
NLP, porozumění a vnitřní svoboda
NLP mě dlouhodobě zajímá především jako způsob, jak zkoumat lidskou zkušenost, komunikaci a možnosti vědomého učení.
Ve své lektorské praxi se opakovaně setkávám s tím, jak významné může být, když člověk začne rozpoznávat vlastní automatické reakce, lépe rozumí svým hodnotám a dokáže přesněji pojmenovat, co se v něm odehrává.
Takové poznávání může postupně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy i způsob, jakým zachází s náročnými situacemi.
A souvisí také s tématem, které považuji za jedno z nejdůležitějších v osobním rozvoji: s vnitřní svobodou.
Čím lépe rozumíme vlastním způsobům myšlení a jednání, tím více prostoru můžeme získávat pro vědomou volbu.
Kvalitní výcvik by měl pro toto poznávání vytvářet podmínky. Nabízet srozumitelné modely, dostatek praxe, odborné vedení a prostor pro vlastní úsudek.
Skutečná hodnota vzdělávání se totiž nakonec projevuje v tom, co člověk dokáže samostatně používat, rozvíjet a přenášet do svého života.
V NLP centru Olomouc se věnuji dlouhodobým výcvikům NLP Practitioner a NLP Master Practitioner i tematickým workshopům zaměřeným na komunikaci a osobní rozvoj. Výuku stavím na praktické zkušenosti, individuálním přístupu a postupném propojování získaných dovedností s každodenním životem.
Napsat komentář