Štítek: nlp
-
Fenomén 6 7
Pokud máte doma dítě školního věku, určitě už jste na to narazili. Six seven. 6 7. Dvě čísla, často doprovázená zvláštním pohybem rukou. Dítě se směje, další dítě se přidá. Dospělý se ptá, co to znamená. A pravděpodobně se nic moc nedozví (a někteří pak napíšou rozhořčený příspěvek, že co je to zase za blbost).…
-
Bolest na duši
Jsou bolesti, které těžko umíme lokalizovat. Nemají přesné místo a nedají se snadno změřit. Někdy ani neumíme říct, co přesně nás bolí, jen víme, že něco uvnitř ztěžklo. Že věci, které ještě nedávno byly samozřejmé, najednou vyžadují úsilí, že se hůř dýchá, hůř soustředí, hůř usíná a že některá slova nás zasáhnou víc než obvykle.…
-
Síla otázky
Otázka je způsobem, jak získat informaci. Informace jsou k dispozici, dokud ale nepoložíme vhodnou otázku, nedostaneme se k nim. Dobrá otázka Někdy stačí jen jedna šikovně položená otázka a člověk začne přemýšlet úplně jinak. A nemluvím jen o otázkách kladených druhému člověku, ale i o těch, které si pokládáme sami sobě. Dobrá otázka v sobě nemá…
-
Jak svobodně přemýšlíme?
Jak svobodně přemýšlíme? Když mluvíme o svobodě, většinou přemýšlíme o tom, co můžeme dělat. Kam můžeme jít, co můžeme říkat, o čem můžeme rozhodovat, co si můžeme zvolit. Méně často přemýšlíme o tom, nakolik jsme svobodní ve způsobu, jakým přemýšlíme. Protože možnost volby ještě neznamená, že ji skutečně využíváme. Můžeme mít před sebou deset otevřených…
-
Tlak přechodových období
Začátky máme většinou rádi. Nový školní rok, nová práce, nový projekt, nový kurz, vztah, stěhování, nový režim, návrat po dovolené… Rozhodnutí, že odteď budeme něco dělat jinak. Je v tom něco svěžího, něco, co otevírá nové čerstvé možnosti. Jenomže každý nový začátek má zároveň jednu stránku, na kterou někdy trochu zapomínáme: musíme se mu přizpůsobit.…
-
Svoboda nového začátku
Žijeme v cyklech. Některé jsou zřetelné a snadno pojmenovatelné: střídají se roční období, pracovní týdny, školní roky, projekty, vztahy, životní etapy. Jiné cykly jsou mnohem méně nápadné. Nějakou dobu se učíme určitou věc, nějakou dobu nás zaměstnává určité téma, nějakou dobu potřebujeme být určitým člověkem, něco dokazovat, někam směřovat, o něco usilovat. A pak přijde…
-
Soutěžení
Nemusíme pořád vyhrávat Soutěžíme mnohem častěji, než si uvědomujeme. Nejen ve sportu, v práci nebo ve chvíli, kdy je skutečně potřeba někoho k něčemu vybrat. Soutěž se nenápadně dostává i do situací, ve kterých vlastně vůbec není o co soutěžit. Kdo má pravdu, kdo toho víc ví, kdo má těžší práci, kdo je unavenější, kdo…
-
Nemusíme se navzájem schvalovat
Hodnotit druhé je snadné. Často k tomu stačí vědět, jak žijí, co si myslí, čemu dávají přednost nebo jak se v určité situaci rozhodli. Z informace o člověku se velmi rychle stane soud o člověku. Do hodnocení přitom vstupují naše vlastní hodnoty, zkušenosti, přesvědčení i představy o tom, co je správné, rozumné nebo přijatelné. Píšu…
-
Nestačí mít co říct
I dobrý obsah můžeme špatně vystavit Nedávno jsem byla v technickém muzeu. A nebudu ho hejtit, byla tam spousta zajímavých exponátů a mnoho informací k přečtení. Pro mého šestiletého syna to ale bylo zajímavé jen chvíli. Chyběla mu interakce, nějaké oživení. Pouhé vitríny zaskládané krásnými předměty, jejichž funkci nechápe a cedulky s texty, které si…
-
Čtení mezi řádky
Stává se vám někdy, že druzí čtou nebo slyší něco jiného, než jste zamýšleli sdělit? Fascinuje mě, kolik různých významů dokáže nést jedna jediná věta. Někoho se vůbec nedotkne, jiného vede k zamyšlení a třetího zasáhne natolik, že si ji bude pamatovat ještě za několik dní. Přitom všichni četli nebo slyšeli stejný text. Jsme zvyklí předpokládat,…
-
Hluboká diskuse, aneb umění společně myslet
Některé rozhovory končí ve chvíli, kdy dojdou argumenty. Některé skvělé diskuze ale v tu chvíli teprve začínají. Ráda to zažívám. Sedím s někým nad kávou, vracíme se k jedné otázce z různých stran, hledáme souvislosti, zkoumáme významy slov a vět, díváme se pod povrch prvních odpovědí. Záměrem není přesvědčit druhého ani najít rychlý závěr nebo řešení.…
-
Vědění a poznání nejsou totéž
Můžeme přečíst desítky knih, vyslechnout stovky hodin výuky a nasbírat obrovské množství informací. Přesto někdy stačí jediný silný prožitek, aby nám něco doopravdy došlo. V tom podle mě spočívá rozdíl mezi věděním a poznáním. Všímám si, že ve vzdělávání se lidé často soustředí na získávání informací. Méně už se zabývají tím, jak a kdy se…
-
Když si myslíte, že jste se rozhodli sami
Svoboda není jen možnost říct „ano“ nebo „ne“. Ve skutečnosti stav svobody nebo nesvobody začíná mnohem dříve, než v reakci na otázku, a to už ve chvíli, kdy si všimneme, jakým způsobem naše rozhodnutí vznikají. Může to znít zvláštně. Většina z nás si totiž ráda myslí, že jedná racionálně, že si vytváří vlastní názory a…
-
Když ztrácíme svobodu ve vkusu
Myslíme si, že vkus je něco osobního. Že to, co se nám líbí, vychází z nás, z naší jedinečnosti, citlivosti a zkušeností. Jenže čím déle žijeme v neustálém proudu obrazů, zvuků, doporučení a rychlých podnětů, tím těžší je poznat, jestli je opravdu ještě náš. Co myslíte, nezačínáme díky tomu o část své svobody nenápadně přicházet?…
-
Kolik podob má svoboda
Pod pojmem svoboda si lidé často představují něco vnějšího. Možnost rozhodovat o svém životě, pohybovat se bez omezení, říkat svůj názor, volit, cestovat, podnikat, odejít, nebo naopak zůstat. Svoboda má ale více rozměrů. Setkávám se se zvláštním paradoxem: člověk může žít ve velmi svobodných podmínkách, a přesto prožívat svůj život nesvobodně. Neznamená to, že by…
-
Kolik bezpečí unese svoboda?
Bezpečí a svoboda se často tváří jako dvě hodnoty, které stojí proti sobě. Ve skutečnosti spolu ale tvoří dynamický systém, který se neustále vyvažuje. Když jedna složka převládá příliš, druhá začne chybět a člověk to dříve či později pocítí jako vnitřní napětí. Bezpečí je stav, ve kterém víme, co můžeme očekávat. Naše mysl má ráda…
-
Proč nejsme tak svobodní, jak si myslíme
Když se řekne svoboda, většina lidí se dívá směrem ven. Na okolnosti, možnost volby, prostor, nezávislost na druhých, na lidi kolem nás a jejich vliv. Na to, co můžeme nebo nemůžeme. Jenže existuje ještě jiná vrstva. Mluvím o svobodě, která nevzniká tím, že se změní svět kolem nás, ale tím, že se změní způsob, jakým…
-
Pod povrchem slov
Jsou rozhovory, ve kterých zazní všechna podstatná slova, a přesto v nich něco chybí. A pak jsou setkání, kde padne jen pár vět, a přesto si z nich odnášíme silný pocit porozumění, blízkosti nebo důvěry. To, co o výsledku rozhovoru rozhoduje, není jen obsah sdělení, ale způsob, jakým se sdělení nese prostorem – v držení…
-
Zranitelnost
Myslím, že jedním z největších omylů, které se týkají nás samotných, je přesvědčení, že síla znamená být neprůstřelný. Od dětství se učíme, které projevy jsou přijatelné a které je lepší schovat. Učíme se, kdy je vhodné být „stateční“, kdy je lepší neukázat nejistotu, strach, křivdu, kdy se nehodí dát najevo, že nás něco zasáhlo. Postupně…
-
Není radosti bez bolesti
O tom, proč bolest nemusí být trestem, ale součástí vnitřní proměny Velikonoce nikdy nebyly mé oblíbené svátky. Vnímala jsem ale hlavně tu část, která se týká starých pohanských tradic, které mi nejsou blízké. Čím jsem starší, tím intenzivněji v nich nacházím mnohem hlubší smysl. Připomínají mi, že nic nové nevzniká do prostoru, který je už…
-
Stres
Co se v nás při stresu děje a jak s tím můžeme vědomě pracovat Slovo stres dnes slýcháme téměř na každém kroku. „Jsem ve stresu.“ „Tohle je stresující období.“ „Potřeboval bych méně stresu.“ Jenže když se na něj podíváme blíž, zjistíme, že stres není jen nepříjemný pocit. Je to komplexní proces, způsob, jakým náš organismus…
-
Svoboda a strach: nepřátelé, nebo spojenci?
Když mluvím o svobodě, nemám na mysli politický pojem ani život bez závazků. Mluvím o vnitřní svobodě, o prostoru mezi podnětem a naší reakcí. To, co se v tomto prostoru často objevuje, je strach. V praxi se mi osvědčuje nevnímat ho jako protivníka, ale jako hlas, který chce a potřebuje být vyslyšen. Strach jako ochranný…
-
Když žijeme z předpokladů, ztrácíme svobodnou volbu
Každý z nás žije v nějaké mapě světa a podle ní jedná. Autoři NLP Richard Bandler a John Grinder formulovali základní předpoklady poznání a jedním z nich je, že mapa není území. Jeho důsledky jsou hluboké. To, co považujeme za realitu, je ve skutečnosti soubor interpretací, filtrů, zkušeností, jazykových struktur a nevědomých předpokladů. A právě…
-
Učíme se od pantera – tichá síla a vědomý pohyb
Panter se pohybuje tiše. Je soustředěný, bdělý a plně přítomný. Každý jeho krok je přesný, ekonomický a vědomý. Archetyp pantera představuje vnitřní klid spojený s intenzitou, citlivou vnímavost a schopnost jednat ve správný okamžik. Je to síla, která nevytváří hluk a přesto je zřetelná. Přítomnost Panter je zcela v přítomném okamžiku. Jeho pozornost je soustředěná,…
-
Co nás učí orel
Po kolibříkovi, který nás učil soustředění a lehkosti, a po hadovi, symbolu proměny a svlékání starého, pokračujeme v šamanských zvířecích archetypech dál. Každé z těchto zvířat nám otevírá jiný vnitřní stav, jiný způsob, jak se dívat na sebe i na svět. Tentokrát přichází orel – archetyp nadhledu, vize a vnitřního směru. Orel nás zve vystoupit…
-
Hadí lekce
Had je archetyp růstu. Nezabývá se tím, jestli je to pohodlné Zatímco kolibřík nás učí přesnosti a čistotě pozornosti, had přináší jiný, mnohem syrovější princip: aby mohl růst, musí se svléknout z toho, co mu bylo dosud vlastní. //* článek o kolibříkovi najdete tady V mnoha původních amerických a andských tradicích je had symbolem životní…
-
Mít to pod kontrolou
Potřeba mít věci pod kontrolou je tichý sabotér rozvoje Touha mít věci pod kontrolou nebývá na první pohled problémem. Často je spojována se zodpovědností, péčí, snahou, aby „věci fungovaly“. Právě proto si jí dlouho nemusíme všimnout jako limitujícího faktoru. Přesto patří mezi nejčastější vnitřní nastavení, která dlouhodobě brzdí rozvoj – osobní, vztahový i profesní. Nejde…
-
Prostor pro změnu
Než něco nového začneme, je potřeba něco starého pustit I přesto, že v lednu příroda spí, a my sami mnohdy cítíme větší potřebu odpočívat a sbírat síly na jaro, podléháme potřebě dávat si nová předsevzetí a vytvářet plány na právě začínající rok. Pominu teď zamyšlení nad tím, jestli to je nebo není užitečné. Chci reagovat na…
-
CO JE V HLAVĚ: proč naše vnitřní nastavení rozhoduje o tom, co a jak vnímáme
Denně si můžeme všímat, jak postoj k životu určuje, jak ho lidé skutečně žijí. Dva lidé mohou prožít stejnou situaci – náročné období v práci, nemoc v rodině, rozchod, kritiku, nečekanou změnu, a jejich reakce se liší jako den a noc. Jeden se zlomí a denně si potvrzuje náročnost situace.Druhý se nadechne a udělá první malý…
