Co se v nás při stresu děje a jak s tím můžeme vědomě pracovat
Slovo stres dnes slýcháme téměř na každém kroku. „Jsem ve stresu.“ „Tohle je stresující období.“ „Potřeboval bych méně stresu.“ Jenže když se na něj podíváme blíž, zjistíme, že stres není jen nepříjemný pocit. Je to komplexní proces, způsob, jakým náš organismus reaguje na situace, které vyhodnotí jako náročné.
Jenomže stres není jen reakcí na realitu, ale především na to, jak tuto realitu vnímáme a vyhodnocujeme.
Pokud se tedy bavíme o stressmanagementu, není jedinou cestou vytvořit si podmínky, nebo například využívat efektivní nástroje, ale především začít vědomě pracovat sami se sebou.
Co je vlastně stres
Stres je přirozená reakce našeho organismu na situace, které vyžadují zvýšenou pozornost, energii nebo adaptaci. Tělo se připraví na akci: zrychlí se tep, změní se dýchání, zvýší se pozornost.
Je to starý a velmi užitečný mechanismus. Pomáhal našim předkům přežít. Díky němu dokážeme mobilizovat síly, rychle reagovat nebo podat zvýšený výkon.
Problém většinou nevzniká ze samotné reakce. Vzniká tehdy, když se tento stav stává častým, dlouhodobým nebo když nás začne řídit víc, než bychom si přáli.
Jak stres vzniká
Je důležité pochopit, že mezi událostí a naší reakcí existuje ještě jeden krok: naše interpretace.
Realitu totiž nevnímáme přímo. Vytváříme si její vnitřní mapu. Ta je složená z našich zkušeností, přesvědčení, očekávání i aktuálního emočního nebo fyzického nastavení.
Dva lidé mohou prožít stejnou situaci a jejich reakce bude pravděpodobně úplně jiná.
Například:
- Jeden člověk dostane nový pracovní úkol a vnímá ho jako příležitost ukázat své schopnosti.
- Jiný člověk může stejnou situaci prožívat jako tlak, který v něm vyvolá napětí.
Událost je stejná. Rozdíl vytváří vnitřní nastavení.
Právě proto v NLP často pracujeme s myšlenkou, že mapa není území. To, co prožíváme, je naše interpretace reality a ta se dá postupně kultivovat.
Typy stresu, které lidé běžně zažívají
Stres není vždy stejný. Může mít různé podoby a intenzitu. Zjednodušme si to na dva základní typy:
Krátkodobý stres
Objevuje se v situacích, které vyžadují rychlou reakci nebo výkon.
Například před důležitou prezentací, během náročného jednání nebo při řešení náhlé nečekané události. Krátkodobý stres často pomáhá soustředění. Tělo mobilizuje energii a člověk dokáže podat lepší výkon.
Dlouhodobý stres
Vzniká tehdy, když je organismus vystaven napětí po dlouhou dobu.
Může souviset s pracovním tlakem, přetížením, neustálým pocitem zodpovědnosti nebo dlouhodobou nejistotou. Tělo i mysl pak postupně ztrácí prostor pro regeneraci.
Spouštěče stresu
V NLP často pracujeme s pojmem spouštěč.
Spouštěčem může být:
- určitá situace
- způsob komunikace druhého člověka
- konkrétní prostředí
- nebo i naše vlastní myšlenky
Někdy stačí konkrétní tón hlasu nebo typ věty a vnitřní reakce se aktivuje vpodstatě automaticky. Vzpomeňte si například, jakým tónem vyslovovali vaši rodiče vaše jméno, když vám chtěli něco vytknout – jaký pocit to ve vás i teď vyvolá?
Dobrá zpráva je, že tyto mechanismy nejsou neměnné. Jakmile je začneme rozpoznávat, získáváme možnost s nimi pracovat.
Jak velkou roli hraje náš vnitřní postoj
Jedním z nejsilnějších faktorů, který ovlivňuje prožívání stresu, je náš postoj k situacím.
Naše vnitřní nastavení totiž určuje:
- na co zaměřujeme pozornost
- jak interpretujeme jednotlivé události
- jaký význam jim dáváme
Někdy si toho ani nevšimneme, ale naše mysl velmi rychle vytváří scénáře. Ty pak určují, jak intenzivně situaci prožíváme.
Když se člověk naučí pracovat s vlastním vnitřním dialogem, s představami i s emocemi, začne mít větší vliv na to, jak realitu interpretuje.
A tím se mění i intenzita stresové reakce.
Jak s tím pracujeme v NLP
Neuro-lingvistické programování se zaměřuje na to, jak funguje naše mysl, jazyk a chování a jak tyto procesy můžeme vědomě ovlivňovat.
V praxi to znamená několik důležitých dovedností.
Uvědomění spouštěčů
Prvním krokem je začít si všímat, co v nás stres aktivuje.
Jaké situace? Jaký typ komunikace? Jaké myšlenky?
Už samotné uvědomění často přináší velkou úlevu. To, co dříve působilo jako nejasné napětí, začíná mít konkrétní podobu.
Práce s vnitřním prožíváním
NLP nabízí řadu technik, které pomáhají pracovat s tím, jak situace vnímáme uvnitř sebe.
Například:
- změna perspektivy
- práce s vnitřními obrazy a představami
- úprava vnitřního dialogu
- vědomá regulace emočního stavu
Postupně se tak člověk učí reagovat méně automaticky a více vědomě.
Budování vnitřní stability
Velkou část práce tvoří posilování vnitřních zdrojů.
Když má člověk stabilní vnitřní základnu, klid, důvěru ve své schopnosti, schopnost regulovat emoce, reaguje na náročné situace mnohem pružněji.
Není tolik závislý na okolnostech.
Co lidé často zažívají po studiu NLP
Ve svých kurzech často pozoruji jeden zajímavý posun.
Situace v životě lidí se samozřejmě nezmění ze dne na den. Stále existují termíny, náročné rozhovory nebo chvíle nejistoty.
Mění se však způsob, jak na ně reagují.
Absolventi kurzu NLP Practitioner velmi často popisují, že:
- si dříve všimnou vlastních reakcí
- dokážou se rychleji vrátit do klidného stavu
- reagují vědoměji v komunikaci
- a stresové spouštěče ztrácejí svou původní sílu
Není to proto, že by zmizely náročné situace, ale proto, že se naučí pracovat sami se sebou.
To je dovednost, která se postupně přenáší do všech oblastí života.
Několik jednoduchých tipů pro každodenní život
Práce se stresem nemusí vždy znamenat velké změny. Někdy stačí malé kroky, které postupně mění vnitřní nastavení.
Zastavte se na chvíli v průběhu dne. Krátká pauza často stačí k tomu, aby se mysl znovu uspořádala.
Všímejte si svého vnitřního dialogu. Slova, která si říkáme, mají velký vliv na naše prožívání.
Pracujte s dechem. Vědomé zpomalení dechu dokáže velmi rychle zklidnit nervový systém.
Připomínejte si vlastní zdroje. Každý člověk má zkušenosti, ve kterých jednal klidně, soustředěně nebo odvážně. Tyto stavy se dají znovu aktivovat.
Konkrétní podrobně popsané techniky najdete i v mé Antistresové příručce, zdarma si jí můžete stáhnout zde.
Stres jako příležitost k lepšímu poznání sebe
Stres nemusí být jen nepříjemná zkušenost. Často je také signálem.
Ukazuje nám, kde jsou naše hranice, kde potřebujeme změnit přístup nebo kde se můžeme něco nového naučit.
Když se naučíme své reakce pozorovat a postupně s nimi pracovat, začne se měnit i náš vztah k náročným situacím.
Místo pocitu zahlcení se může objevit větší klid. Místo automatických reakcí větší vědomá volba. Právě to je jeden z důvodů, proč má práce se sebou tak velký smysl.
Protože čím lépe rozumíme vlastní mysli, tím svobodněji můžeme reagovat na svět kolem sebe.
A pokud chcete lépe porozumět sami sobě a tomu, jak přemýšlíte a jakým způsobem se mění vaše myšlení v souvislosti s různými situacemi, přijďte na workshop Čtení myšlenek. Těším se na vás 🤍
Napsat komentář