Štítek: myšlení
-
Fenomén 6 7
Pokud máte doma dítě školního věku, určitě už jste na to narazili. Six seven. 6 7. Dvě čísla, často doprovázená zvláštním pohybem rukou. Dítě se směje, další dítě se přidá. Dospělý se ptá, co to znamená. A pravděpodobně se nic moc nedozví (a někteří pak napíšou rozhořčený příspěvek, že co je to zase za blbost).…
-
Bolest na duši
Jsou bolesti, které těžko umíme lokalizovat. Nemají přesné místo a nedají se snadno změřit. Někdy ani neumíme říct, co přesně nás bolí, jen víme, že něco uvnitř ztěžklo. Že věci, které ještě nedávno byly samozřejmé, najednou vyžadují úsilí, že se hůř dýchá, hůř soustředí, hůř usíná a že některá slova nás zasáhnou víc než obvykle.…
-
Síla otázky
Otázka je způsobem, jak získat informaci. Informace jsou k dispozici, dokud ale nepoložíme vhodnou otázku, nedostaneme se k nim. Dobrá otázka Někdy stačí jen jedna šikovně položená otázka a člověk začne přemýšlet úplně jinak. A nemluvím jen o otázkách kladených druhému člověku, ale i o těch, které si pokládáme sami sobě. Dobrá otázka v sobě nemá…
-
Jak svobodně přemýšlíme?
Jak svobodně přemýšlíme? Když mluvíme o svobodě, většinou přemýšlíme o tom, co můžeme dělat. Kam můžeme jít, co můžeme říkat, o čem můžeme rozhodovat, co si můžeme zvolit. Méně často přemýšlíme o tom, nakolik jsme svobodní ve způsobu, jakým přemýšlíme. Protože možnost volby ještě neznamená, že ji skutečně využíváme. Můžeme mít před sebou deset otevřených…
-
Tlak přechodových období
Začátky máme většinou rádi. Nový školní rok, nová práce, nový projekt, nový kurz, vztah, stěhování, nový režim, návrat po dovolené… Rozhodnutí, že odteď budeme něco dělat jinak. Je v tom něco svěžího, něco, co otevírá nové čerstvé možnosti. Jenomže každý nový začátek má zároveň jednu stránku, na kterou někdy trochu zapomínáme: musíme se mu přizpůsobit.…
-
Soutěžení
Nemusíme pořád vyhrávat Soutěžíme mnohem častěji, než si uvědomujeme. Nejen ve sportu, v práci nebo ve chvíli, kdy je skutečně potřeba někoho k něčemu vybrat. Soutěž se nenápadně dostává i do situací, ve kterých vlastně vůbec není o co soutěžit. Kdo má pravdu, kdo toho víc ví, kdo má těžší práci, kdo je unavenější, kdo…
-
Nemusíme se navzájem schvalovat
Hodnotit druhé je snadné. Často k tomu stačí vědět, jak žijí, co si myslí, čemu dávají přednost nebo jak se v určité situaci rozhodli. Z informace o člověku se velmi rychle stane soud o člověku. Do hodnocení přitom vstupují naše vlastní hodnoty, zkušenosti, přesvědčení i představy o tom, co je správné, rozumné nebo přijatelné. Píšu…
-
Čtení mezi řádky
Stává se vám někdy, že druzí čtou nebo slyší něco jiného, než jste zamýšleli sdělit? Fascinuje mě, kolik různých významů dokáže nést jedna jediná věta. Někoho se vůbec nedotkne, jiného vede k zamyšlení a třetího zasáhne natolik, že si ji bude pamatovat ještě za několik dní. Přitom všichni četli nebo slyšeli stejný text. Jsme zvyklí předpokládat,…
-
Když si myslíte, že jste se rozhodli sami
Svoboda není jen možnost říct „ano“ nebo „ne“. Ve skutečnosti stav svobody nebo nesvobody začíná mnohem dříve, než v reakci na otázku, a to už ve chvíli, kdy si všimneme, jakým způsobem naše rozhodnutí vznikají. Může to znít zvláštně. Většina z nás si totiž ráda myslí, že jedná racionálně, že si vytváří vlastní názory a…
-
Kolik podob má svoboda
Pod pojmem svoboda si lidé často představují něco vnějšího. Možnost rozhodovat o svém životě, pohybovat se bez omezení, říkat svůj názor, volit, cestovat, podnikat, odejít, nebo naopak zůstat. Svoboda má ale více rozměrů. Setkávám se se zvláštním paradoxem: člověk může žít ve velmi svobodných podmínkách, a přesto prožívat svůj život nesvobodně. Neznamená to, že by…
-
Kolik bezpečí unese svoboda?
Bezpečí a svoboda se často tváří jako dvě hodnoty, které stojí proti sobě. Ve skutečnosti spolu ale tvoří dynamický systém, který se neustále vyvažuje. Když jedna složka převládá příliš, druhá začne chybět a člověk to dříve či později pocítí jako vnitřní napětí. Bezpečí je stav, ve kterém víme, co můžeme očekávat. Naše mysl má ráda…
-
Proč nejsme tak svobodní, jak si myslíme
Když se řekne svoboda, většina lidí se dívá směrem ven. Na okolnosti, možnost volby, prostor, nezávislost na druhých, na lidi kolem nás a jejich vliv. Na to, co můžeme nebo nemůžeme. Jenže existuje ještě jiná vrstva. Mluvím o svobodě, která nevzniká tím, že se změní svět kolem nás, ale tím, že se změní způsob, jakým…
-
Pod povrchem slov
Jsou rozhovory, ve kterých zazní všechna podstatná slova, a přesto v nich něco chybí. A pak jsou setkání, kde padne jen pár vět, a přesto si z nich odnášíme silný pocit porozumění, blízkosti nebo důvěry. To, co o výsledku rozhovoru rozhoduje, není jen obsah sdělení, ale způsob, jakým se sdělení nese prostorem – v držení…
-
Není radosti bez bolesti
O tom, proč bolest nemusí být trestem, ale součástí vnitřní proměny Velikonoce nikdy nebyly mé oblíbené svátky. Vnímala jsem ale hlavně tu část, která se týká starých pohanských tradic, které mi nejsou blízké. Čím jsem starší, tím intenzivněji v nich nacházím mnohem hlubší smysl. Připomínají mi, že nic nové nevzniká do prostoru, který je už…
-
Stres
Co se v nás při stresu děje a jak s tím můžeme vědomě pracovat Slovo stres dnes slýcháme téměř na každém kroku. „Jsem ve stresu.“ „Tohle je stresující období.“ „Potřeboval bych méně stresu.“ Jenže když se na něj podíváme blíž, zjistíme, že stres není jen nepříjemný pocit. Je to komplexní proces, způsob, jakým náš organismus…
-
Svoboda a strach: nepřátelé, nebo spojenci?
Když mluvím o svobodě, nemám na mysli politický pojem ani život bez závazků. Mluvím o vnitřní svobodě, o prostoru mezi podnětem a naší reakcí. To, co se v tomto prostoru často objevuje, je strach. V praxi se mi osvědčuje nevnímat ho jako protivníka, ale jako hlas, který chce a potřebuje být vyslyšen. Strach jako ochranný…
-
Když žijeme z předpokladů, ztrácíme svobodnou volbu
Každý z nás žije v nějaké mapě světa a podle ní jedná. Autoři NLP Richard Bandler a John Grinder formulovali základní předpoklady poznání a jedním z nich je, že mapa není území. Jeho důsledky jsou hluboké. To, co považujeme za realitu, je ve skutečnosti soubor interpretací, filtrů, zkušeností, jazykových struktur a nevědomých předpokladů. A právě…
-
Učíme se od pantera – tichá síla a vědomý pohyb
Panter se pohybuje tiše. Je soustředěný, bdělý a plně přítomný. Každý jeho krok je přesný, ekonomický a vědomý. Archetyp pantera představuje vnitřní klid spojený s intenzitou, citlivou vnímavost a schopnost jednat ve správný okamžik. Je to síla, která nevytváří hluk a přesto je zřetelná. Přítomnost Panter je zcela v přítomném okamžiku. Jeho pozornost je soustředěná,…
-
Co nás učí orel
Po kolibříkovi, který nás učil soustředění a lehkosti, a po hadovi, symbolu proměny a svlékání starého, pokračujeme v šamanských zvířecích archetypech dál. Každé z těchto zvířat nám otevírá jiný vnitřní stav, jiný způsob, jak se dívat na sebe i na svět. Tentokrát přichází orel – archetyp nadhledu, vize a vnitřního směru. Orel nás zve vystoupit…
-
Mít to pod kontrolou
Potřeba mít věci pod kontrolou je tichý sabotér rozvoje Touha mít věci pod kontrolou nebývá na první pohled problémem. Často je spojována se zodpovědností, péčí, snahou, aby „věci fungovaly“. Právě proto si jí dlouho nemusíme všimnout jako limitujícího faktoru. Přesto patří mezi nejčastější vnitřní nastavení, která dlouhodobě brzdí rozvoj – osobní, vztahový i profesní. Nejde…
-
Prostor pro změnu
Než něco nového začneme, je potřeba něco starého pustit I přesto, že v lednu příroda spí, a my sami mnohdy cítíme větší potřebu odpočívat a sbírat síly na jaro, podléháme potřebě dávat si nová předsevzetí a vytvářet plány na právě začínající rok. Pominu teď zamyšlení nad tím, jestli to je nebo není užitečné. Chci reagovat na…
-
CO JE V HLAVĚ: proč naše vnitřní nastavení rozhoduje o tom, co a jak vnímáme
Denně si můžeme všímat, jak postoj k životu určuje, jak ho lidé skutečně žijí. Dva lidé mohou prožít stejnou situaci – náročné období v práci, nemoc v rodině, rozchod, kritiku, nečekanou změnu, a jejich reakce se liší jako den a noc. Jeden se zlomí a denně si potvrzuje náročnost situace.Druhý se nadechne a udělá první malý…
-
Svoboda v adventu
Vánoční pohoda pod tlakem Období adventu často malujeme jako období klidu, vůní, světýlek a jemného zpomalení. Ale kdo ho takto skutečně prožívá? Realita, když ji trochu zjednodušíme, jede ve dvou kolejích: Čas, který má být chvílí ztišení, se paradoxně stává obdobím, kdy se nároky násobí a naše mysl jede v režimu „musím ještě…“. Právě proto…
-
Selhání
Když uděláme fakt úplnou botu: jak pracovat se selháním, studem a pocitem viny Selhání nebolí kvůli samotné chybě, kterou jsme udělali. Bolí kvůli příběhu, který si o sobě v tu chvíli začneme vyprávět. Píšu o tom často – jedna věc je realita, druhá věc je význam, který jí dáváme. Co se v nás děje, když…
-
Škatulky
Přestaňme škatulkovat, pozorujme „On je takový…“ „Ona je typická…“ „Toho znám, ten vždycky…“ Kolikrát za den bychom se mohli přistihnout, že máme o druhých jasno ještě dřív, než stačí otevřít pusu? A nebo na základě jedné nebo několika málo zkušeností s ním už ho máme jasně zařazeného? Všichni to děláme. Dává nám to totiž iluzi…
-
Kdo řídí váš život? vy sami, nebo okolnosti?
Znáte? A pak jiná situace, jiný člověk a úplně jiný přístup: Dva lidé. Stejný svět. Odlišný pohled. V čem je rozdíl? Locus of control – tedy místo, odkud člověk vnímá, že se řídí jeho život. Je to jen styl myšlení, ale způsobuje mnohé. Když svět „řídí“ někdo jiný (externí locus of control) Lidé s externím…
-
Žít život podle sebe
(aneb jak si dovolit být tím, kým doopravdy jsme) Kdy naposledy jste měli pocit, že žijete doopravdy přesně tak, jak chcete?Ne „jak se to má“. Ani „jak se to očekává“. Ale opravdu podle sebe. Možná si vzpomenete na chvíli, kdy jste dělali něco, co vám dávalo hluboký smysl. Nebo jste jen třeba seděli na lavičce,…
-
Strach z autorit
Odkud se bere a jak ho pomocí NLP proměnit Když si vzpomeneme na školní léta, vybaví se nám různé obrazy autorit – učitelů, trenérů, rodičů nebo jiných dospělých. A často s nimi jde ruku v ruce i strach z chyb, z „přistižení“, z toho, že nebudeme dost dobří. Tento strach máme hluboko zakořeněný. Ačkoliv dávno…
-
Smutek
Smutek je průvodce změnou Smutek je často považován za nežádoucí emoci. Něco, co je třeba potlačit, zahnat, rozchodit nebo překřičet veselejším playlistem. Smutek je ale důležitý. Je to emoce, která přichází s poselstvím. A pokud jsme ochotni mu naslouchat, může se stát jedním z našich nejmoudřejších průvodců. Co nám smutek říká Emoce můžeme chápat jako…
