Smutek je průvodce změnou
Smutek je často považován za nežádoucí emoci. Něco, co je třeba potlačit, zahnat, rozchodit nebo překřičet veselejším playlistem. Smutek je ale důležitý. Je to emoce, která přichází s poselstvím. A pokud jsme ochotni mu naslouchat, může se stát jedním z našich nejmoudřejších průvodců.
Co nám smutek říká
Emoce můžeme chápat jako interní reakce na to, jak si v hlavě vytváříme realitu. Není to samotná událost, co nás rozesmutní, ale způsob, jakým ji vnímáme a jaký jí přikládáme význam.
Smutek často signalizuje, že jsme o něco přišli — o člověka, jistotu, sen, představu, důvěru. A právě tato ztráta, ať už reálná nebo symbolická, nás vede k tomu, že si potřebujeme něco v sobě přeuspořádat. Jinými slovy, smutek je přirozenou součástí procesu vnitřní změny.
Nesnažte se smutek opravit, zkuste s ním být
Ve společnosti orientované na výkon není snadné si dát čas na smutek. Máme pocit, že bychom se měli „dostat do pohody” co nejdřív. Jenže emoce nejsou technický problém k opravě. Jsou spíš jako počasí. Přicházejí a zase odcházejí. Nemá smysl je nutit zmizet, spíš se naučit, jak být v jejich přítomnosti.
Tip 1 – Dovol si být smutný Nepřesvědčuj se, že bys „už měl být v pohodě“. Dej smutku jméno, barvu, tvar. Zeptej se ho, proč přišel. V NLP se používá technika „druhé pozice” – představ si, že jsi ve smutkově kůži, vidíš sám sebe, a zeptej se: „Co je pro mě důležité, že mě to tak bolí?“
Smutek jako signál hodnot
Emoce nás vedou k našim hodnotám. Když cítíte smutek, znamená to, že vám na něčem záleželo. Možná víc, než jste si připouštěli. Díky tomuto pocitu se můžete znovu spojit s tím, co je pro vás v životě podstatné.
Tip 2 – Napiš si, co ti smutek odhaluje o tobě Zeptej se sám sebe: Na čem mi tolik záleželo? Co je tou hodnotou, kterou mi tato ztráta připomíná? Bývá to například potřeba lásky, bezpečí, uznání nebo sounáležitosti.
Jak se smutkem pracovat jinak
NLP nabízí několik způsobů, jak s emocemi pracovat na úrovni podvědomí. Například technika změny submodality (tedy vlastností mentálních obrazů) může pomoci snížit intenzitu bolestivé vzpomínky, aniž bychom ji popírali. Vycházíme z toho, že naše mysl si zážitky „ukládá“ ve formě vnitřních obrazů, zvuků a pocitů. Každá vzpomínka tak má své konkrétní vlastnosti, tzv. submodality (např. velikost obrazu, jasnost, vzdálenost, barvy).
Když změníte tyto vlastnosti, mění se i emoční odezva, kterou zážitek vyvolává. Neovlivňujete samotný obsah vzpomínky, ale to, jak ji prožíváte.
Příklad: Pokud si smutnou situaci představujete jako velký, barevný a blízký obraz, působí intenzivně. Když ho ale v mysli oddálíte, zmenšíte nebo převedete do černobílé, emoce slábne, protože mozek zkrátka na tyto „vnitřní filtry“ reaguje.
Je to podobné, jako když se díváte na film. Jinak vás zasáhne velké plátno v kině než malý náhled na mobilu.
Změnou „formy“ vzpomínky měníte její dopad. Tím si vytváříte větší vnitřní svobodu — nejste už tak silně ovládáni tím, co se stalo, protože k tomu můžete najít nový vztah.
Tip 3 – Změň film ve své hlavě Zavři oči a vybav si obraz, který tě rozesmutňuje. Všimni si, jestli je statický nebo pohyblivý, barevný nebo černobílý, z jakého úhlu ho vidíš. Zkus ho zmenšit, oddálit nebo změnit na černobílý. Sleduj, jak se mění tvůj pocit. Nejde o to se smutku zbavit, ale vytvořit si k němu větší odstup.
Co když smutek trvá dlouho
Někdy se smutek promění v mlhu, která se drží týdny, někdy i měsíce. V takových chvílích je důležité rozlišit, jestli jde stále o přirozený proces truchlení, nebo už o něco hlubšího – únavu, osamělost, depresi.
Tip 4 – Mluv o tom s někým Slova pomáhají dávat tvar tomu, co uvnitř sebe cítíme. Někdy je už samotné pojmenování prvním krokem k úlevě. Pokud nemáš ve svém okolí člověka, kterému se můžeš otevřít, zvaž rozhovor s koučem, terapeutem nebo průvodcem, který umí naslouchat bez soudů.
Být smutný neznamená být rozbitý
Znamená to být živý, citlivý, v kontaktu s tím, co je pro nás důležité. Smutek je jako podzim, je to čas, kdy něco odchází, aby mohlo vzniknout něco nového. Možná pomalejšího, klidnějšího a pravdivějšího.
Může se to zdát těžké, ale zkuste smutku říct: Díky, že jsi přišel. Poslouchám tě.
Napsat komentář