Strach je součástí naší evoluční výbavy, která měla zásadní význam pro přežití lidstva. Je to reakce na podněty, které mozek vyhodnocuje jako hrozbu, přičemž se aktivují různé fyziologické mechanismy, jež tělo připravují na zvládnutí nebezpečí. V dávných dobách byl strach klíčový, když naši předci čelili nebezpečím, jako byli útoky zvířat nebo střety s nepřátelskými kmeny.
Při těchto setkáních se automaticky zapnul takzvaný „boj nebo útěk“ mechanismus, který vede k uvolnění hormonů, jako je adrenalin, aby se tělo mohlo rychle rozhodnout, zda se bude bránit nebo se pokusí utéct. Tento systém je řízen naším limbickým mozkem, který v krizové situaci okamžitě zareaguje bez potřeby vědomého rozhodování. Právě díky tomuto mechanismu dokázali naši předci reagovat bleskově a přežít situace, ve kterých šlo o život.
Dnes ovšem většina našich strachů nesouvisí s fyzickým ohrožením. Naše moderní životy nás už nevystavují takovým rizikům, jako tomu bylo kdysi. Strach se přizpůsobil současné době a často se změnil ve strachy psychologické povahy. Tyto psychologické strachy vycházejí z našich vnitřních přesvědčení a obav, které se týkají selhání, ztráty uznání, sociálního postavení, odmítnutí, nebo nejistoty ohledně budoucnosti.
Například strach ze selhání je běžný mezi lidmi, kteří mají vysoké cíle nebo se snaží naplnit určité společenské standardy. Tento strach je často podmíněn naší výchovou, společenskými vlivy a vlastními nároky, které na sebe klademe. I když v takových situacích nehrozí reálné nebezpečí, mozek stále vyhodnocuje tyto obavy jako riziko, a proto spouští podobnou stresovou reakci, která může způsobit mimo jiné zvýšení tepové frekvence, napětí svalů nebo zrychlený dech – jako u skutečného fyzického ohrožení.
Strach z odmítnutí má zase kořeny ve snaze být přijat a patřit k určité sociální skupině. Sociální pouta byla pro přežití předků zásadní – být součástí kmene zvyšovalo šance na přežití. Dnes je však strach z odmítnutí často založen na osobních přesvědčeních a představách o tom, co si o nás druzí myslí. Tento strach nás může omezovat v navazování nových vztahů, v komunikaci s ostatními nebo při prosazování vlastních potřeb.
Podobně i strach z neznáma je zakořeněný v naší přirozenosti – jako lidé máme tendenci dávat přednost jistotám, které nám dávají pocit bezpečí a stability. Avšak dnes je život plný změn a nejistot, což může vyvolávat úzkost a strach z toho, co přijde. Tento strach se může projevit například při změně zaměstnání, stěhování nebo při rozhodnutích, která vyžadují opustit komfortní zónu.
Moderní podoba strachu je tedy často spíše mentální a psychologická než fyzická. I když nám přímé ohrožení nehrozí, náš mozek stále reaguje podobným způsobem, jako by tomu tak bylo. V těchto případech může být NLP užitečným nástrojem, který nám pomáhá nahlédnout na naše strachy, rozumět jim a postupně je přetvářet tak, aby nás neomezovaly v každodenním životě.
Jak nám NLP může pomoci pochopit a překonat strach?
V neurolingvistickém programování pracujeme s emocemi, jako by to byly „kódované informace“. Znamená to, že každá emoce, kterou prožíváme, včetně strachu, v sobě nese určitou zprávu. Není jen nepochopitelnou reakcí těla, ale výsledkem našeho vnitřního programu, kterým se snažíme upozornit na něco důležitého.
Naše myšlení a chování jsou jako mentální programy, což znamená, že naše reakce na situace se opakují podle určitého vzorce. Tyto programy se formovaly během našeho života na základě našich zkušeností, hodnot a přesvědčení, a většinou běží na podvědomé úrovni. Když například pociťujeme strach z veřejného vystupování, tento strach vychází z určitého vnitřního vzorce, který se týká situací, kde máme být vidět a slyšet před ostatními. Možná někde hluboko věříme, že nejsme dostatečně dobří, nebo máme zkušenost, kdy nás někdo zkritizoval, a na základě toho se tento strach stal součástí našeho „programu“ pro podobnou situaci. Prostě se vyhýbáme opakovanému neúspěchu.
V NLP přistupujeme k těmto emocím jako k signálům. Strach vnímáme jako zprávu, která nám může odhalit naše podvědomé obavy a očekávání. Když se například bojíme odmítnutí, strach nás může upozorňovat na to, že máme hlubokou potřebu být přijímáni. Nebo když se bojíme selhání, může to být známka toho, že sami sebe hodnotíme podle toho, jak jsme úspěšní, a naše očekávání jsou možná příliš vysoká. Strach nám tedy může pomoci lépe pochopit, co je pro nás důležité a co si sami o sobě myslíme.
V tomto smyslu NLP učí, že strach je signálem toho, co bychom si přáli nebo čemu bychom se chtěli vyhnout. Když pochopíme, co nám strach sděluje, můžeme na základě této informace změnit naši reakci a rozhodnout se jednat jinak. Místo abychom se nechali svým strachem omezovat, můžeme ho začít vnímat jako motivaci k pozitivní změně. Když rozpoznáme, že například strach z veřejného vystoupení pramení z obav z kritiky, můžeme zapracovat na svém sebevědomí a přepsat vzorce myšlení, které nás při veřejném vystoupení znejišťují.
NLP nám tak nabízí rámec, jak se dívat na emoce nejen jako na něco nepříjemného nebo obtížného, ale jako na cenné informace. Nejsou nezměnitelné, ale jsou to „programy“, které je možné „přeprogramovat“ nebo změnit, pokud je pochopíme a vědomě s nimi pracujeme. Klíčové je pochopení, že emoce jako strach nejsou jen automatickými reakcemi, ale signály našich podvědomých přesvědčení a zkušeností. V tomto smyslu nás NLP učí, že každá emoce má svůj skrytý význam, který můžeme odhalit, pokud se naučíme naslouchat sami sobě.
Strach jako signál podvědomých obav a očekávání
Představme si strach jako osobního rádce, který nám odkrývá naše podvědomé obavy a očekávání, často uložené hluboko pod povrchem vědomé mysli. Strach může být výrazem nějaké nevyřčené potřeby, hodnoty nebo zranitelnosti. Například strach z odmítnutí často vidět potřebu být přijímán a oceněn, což může ukázat na hlubokou touhu po přijetí nebo pocitu nedostatečnosti. Podobně strach ze selhání nám můžeme naznačit, že máme sami na sebe velmi vysoká očekávání nebo že hodnotíme podle svých výkonů a úspěchů.
Tím, že v NLP pohlížíme na strach jako na informaci, se učíme rozpoznávat a chápat jeho příčiny. Když například zjistíme, že náš strach z odmítnutí pramení z potřeby být akceptováni, můžeme se sami sebe zeptat, proč je pro nás přijetí tak důležité, a jak bychom tuto potřebu mohli naplnit zdravějším způsobem. Strach nám tedy pomáhá odhalit, co je pro nás osobně důležité, co si možná podvědomě přejeme nebo, čemu se chceme za každou cenu naopak vyhnout.
Strach jako ukazatel motivace nebo touhy vyhnout se určité situaci
V NLP se často setkáváme s konceptem „pohybu směrem k“ nebo „pohybu od“ něčeho. Tím, že strach pojmeme jako ukazatel naší motivace nebo touhy vyhnout se něčemu, můžeme lépe pochopit, co nás k tomu vede, že se v určitých situacích vyhýbáme nebo se něčeho obáváme. Strach nás například může vést k tomu, abychom nepřijímali nové výzvy nebo abychom se vyhýbali riziku. Může nás motivovat k tomu, abychom zůstávali ve známém prostředí, protože neznámé nás děsí.
Práce s NLP nám pomáhá zjistit, zda tento „pohyb od“ opravdu slouží našim zájmům, nebo nám brání růst a rozvíjet se. Pokud se například vyhýbáme nové pracovní příležitosti kvůli strachu ze selhání, NLP nám umožní tento strach rozložit na části a zjistit, co nám říká o našem vztahu k neúspěchu. Můžeme zjistit, že jsme hluboko přesvědčeni o tom, že nás neúspěch definuje jako osobu – a právě na této úrovni můžeme začít měnit své myšlení, abychom se otevřeli novým možnostem.
Přetvoření strachu na nástroj osobního růstu
Když strach začneme chápat jako zprávu o našich potřebách, obavách a hodnotách, otevírá se nám příležitost využít ho jako pozitivní sílu. NLP techniky nám poskytnou analýzu, co nám strach sděluje, a možnosti, jak upravit své mentální programy tak, abychom na základě těchto informací mohli změnit svou reakci. Například strach ze selhání můžeme využít v odhodlání k tomu, abychom na sobě více pracovali, nebo si nastavili realistická očekávání. Strach z odmítnutí můžeme proměnit ve zdravé budování sebevědomí, kdy přijetí ostatních přestane být tak zásadní pro naši sebedůvěru.
NLP tedy nabízí rámec pro to, jak se na strach podívat jako na učitele, který nám pomáhá lépe se pochopit, zjistit, co skutečně chceme, a přizpůsobit své myšlení tak, aby nás strach už neomezoval, ale stal se součástí naší cesty osobním růstem.
Základní techniky pro práci se strachem
1. Přeprogramování vnitřního dialogu
Strach často pramení z našeho vnitřního dialogu – z myšlenek, které nám opakují, že nejsme dost dobří nebo že něco nezvládneme. Tyto myšlenky mohou být tak automatické a časté, že je začneme považovat za pravdivé. V NLP se používají techniky, které nám umožňují tyto myšlenky zachytit, identifikovat jejich skutečný vliv a následně je přepsat.
Jednou z účinných technik je změna způsobu, jakým slyšíme svůj vnitřní hlas. Pokud si představíme kritický hlas, který je tvrdý nebo útočný, můžeme změnit jeho tón – například na jemný nebo dokonce směšný, jako by byl až komického charakteru. Tím ztrácí svou váhu a negativní náboj, což nám umožní přesměrovat pozornost na myšlenky, které nás podporují a motivují k překonávání obav.
2. Změna submodalit
V NLP submodality představují různé aspekty mentálních obrazů a vjemů (slyšených a cítěných), které ovlivňují naše emocionální prožitky. Když například cítíme strach, může být spojen s jasným obrazem selhání nebo neúspěchu, který uvidíme velmi blízko, v živých barvách a detailech. Tato živost obrazu posiluje emoci strachu.
Technika změny submodalit nám umožňuje hrát si s těmito prvky a upravovat je tak, aby stáhly svůj emoční náboj. Pokud si například představíme obraz neúspěchu jako vzdálený, rozostřený nebo černobílý, začne pro nás být méně výrazný a ztrácí svou sílu. Taková úprava nám pomáhá získat nad svými strachy větší kontrolu a nenechat se jimi omezovat.
3. Technika Asociace a disociace
Strach vnímáme především, když jsme „asociovaní“ – tedy když situaci prožíváme z vlastního pohledu, jakoby „zevnitř“. V tomto režimu jsme přímo uvnitř prožitku, což zesiluje emoce a může vést k pocitu paralyzujícího strachu. Technika „disociace“ nám naopak umožňuje podívat se na situaci „zvenčí“, jako kdybychom se dívali na film, ve kterém sami vystupujeme. Tento pohled třetí osoby nám poskytuje potřebný odstup a emoční náboj strachu tak oslabuje.
Vyzkoušejte si tuto techniku tím, že si představíte sami sebe v dané situaci, jako byste byli nezaujatý pozorovatel. Tento přístup nám umožňuje nahlédnout na to, čeho přesně se bojíme, a lépe posoudit, zda je strach opodstatněný nebo je možné na něj reagovat jinak.
4. Nalezení pozitivního úmyslu
V NLP předpokládáme, že každá emoce, včetně strachu, má nějaký pozitivní záměr – obvykle nás chce chránit nebo nás vést k něčemu důležitému. Tento pozitivní úmysl může být například potřeba zodpovědnosti, pečlivosti nebo zajištění bezpečí. Když například zjistíme, že strach nám chce říct, že máme pečovat o své zdraví nebo že nám na něčem záleží, můžeme s touto informací lépe pracovat a zdravěji ji integrovat do našeho života.
Při práci se strachem se proto zamyslete: Jaký je jeho pozitivní úmysl? Pokud například strach pramení z obav ze ztráty stability, může to znamenat, že si přejete pocit jistoty. Můžete pak přemýšlet o tom, jak tento záměr podpořit, aby vás samotný strach už neomezoval.
5. Kotvení stavu klidu a odvahy
Kotvení je technika NLP, která nám umožňuje vytvářet „kotvy“ pro různé emocionální stavy. Tento proces spočívá v tom, že si pomocí konkrétního gesta, dotyku nebo slova spojíme pozitivní pocit, jako je např. klid nebo odvaha. Budete mít tedy spouštěč – takové tlačítko – pro pozitivní emoce a stavy, kdykoliv je potřeba. Jak kotvení použít?
- Vyberte si pozitivní zážitek, kdy jste se cítili silní a plní odvahy. Může to být moment, kdy jste překonali překážku, nebo třeba jen chvíle, kdy jste se cítili velmi klidní a pevní.
- Zavřete oči a co nejintenzivněji si tento zážitek představte. Pociťujte, co jste tehdy cítili, a snažte se prožít to, jako by se to dělo právě teď. Soustřeďte se na své dýchání, hlas svého vnitřního dialogu a na konkrétní fyzické pocity.
- Když dosáhnete vrcholu pozitivního pocitu, spojte tento pocit s konkrétním gestem (například sevření pěsti nebo dotknutí se ramene). Tímto gestem můžete v okamžiku, kdy budete potřebovat povzbuzení, pocit klidu nebo odvahy vyvolat.
6. Práce s vizualizací
NLP často využívá vizualizace pro nácvik určitých situací, které pro nás mohou být zdrojem strachu. Pokud vás například čeká pohovor a jste z něj nervózní, zkuste si nejprve tuto situaci představit v bezpečném prostředí.
- Zavřete oči a představte si, jak přicházíte na pohovor s klidem a sebevědomím.
- Vžijte se do situace a snažte se co nejrealističtěji vykreslit detaily: jak sedíte, co máte na sobě, jakým tónem mluvíte.
- Představte si pozitivní průběh celé schůzky a vnímejte, jak se strach postupně mění na zvědavost nebo zájem.
Díky této vizualizaci si vytvoříte mentální vzor, který je často silnější než pouhý strach z dané situace.
7. Nastavení cíle a změna perspektivy
V NLP říkáme, že to, na co se zaměřujeme, má tendenci růst. Pokud se tedy zaměříme na konkrétní cíl, pomáhá nám to překonávat obavy. Místo přemýšlení o tom, co všechno se může stát, zkuste věnovat více pozornosti tomu, co chcete dokázat.
Technika změny perspektivy je zvláště užitečná. V NLP ji někdy nazýváme meta mirror . Podívejte se na svůj strach očima někoho jiného – například očima přítele nebo mentora. Jak by vaši situaci viděli? Jaké rady by vám dali? Přistoupit ke strachu z jiné perspektivy může vést k hlubšímu porozumění a umožnit nečekaná řešení.
8. Přijetí strachu jako učitele
Namísto toho, abychom strach považovali za nepřítele, můžeme si ho představit jako učitele, který nám ukazuje, kde máme prostor k růstu. Jaký konkrétní aspekt strachu nám brání jít dál? Co se můžeme naučit o sobě a o svém vnímání světa? Přijetí strachu nám může otevřít dveře k osobnímu rozvoji a k větší vnitřní svobodě.
Strach je přirozenou emocí, kterou nelze úplně odstranit, ale je možné s ní pracovat. Díky technikám NLP můžeme svůj strach pochopit, změnit jeho vnímání a dokonce jej využít ve svůj prospěch, k prohloubení našeho vnímání vlastních potřeb a hodnot.
Máte nyní praktické nástroje pro práci se strachem, které vám umožní lépe pochopit sami sebe a efektivněji reagovat na stresující situaci. Ať už se rozhodnete pro kotvení, vizualizaci nebo přerámcování myšlenek, nezapomínejte, že zvládnutí strachu je krokem k větší sebedůvěře a k vědomému prožívání každé životní situace.
Když s tím budete potřebovat pomoct, neváhejte se na mě obrátit.
Ať se vám daří!
🤍
Napsat komentář